To by snad ani nebyl Jan, aby se před nakládkou velbloudů s těmito „starými“ zvířecími kamarády nepolaskal! Jistě si přitom vzpomněl i na nelehkou dobu ve vyprahlé Palestině...
To by snad ani nebyl Jan, aby se před nakládkou velbloudů s těmito „starými“ zvířecími kamarády nepolaskal! Jistě si přitom vzpomněl i na nelehkou dobu ve vyprahlé Palestině...
Nakládka velbloudů nebyla určitě jednoduchá záležitost. (Z Janových vyprávěných vzpomínek: jednou prý ze Středního východu převážel poměrně velké množství nějakých opiček v klecích. Zřejmě pro některou z našich zoo, na níž se podepsala doba války. Jedna z nich se však asi při letu hodně nudila, protože si tak dlouho hrála se západkou klece, až se uvolnila. Milé opičce se to zřejmě zalíbilo, radostně z ní vyběhla a postupně „vysvobodila“ i ty ostatní. Letci si ničeho nevšimli, ovšem po přistání se nestačili divit, když otevřeli nákladový prostor. Místo po letu zaslouženého odpočinku spolu s personálem letiště několik hodin běhali po ranveji, než se všechny opičky podařilo znovu pochytat. Jindy pro francouzské gurmány vezli pro změnu olomoucké syrečky. Bylo to však v létě, takže když v Paříži konečně přistáli a letadlo otevřeli, oni i pomocný personál letiště málem omdleli. A tak by se dalo vzpomínat do aleluja, těch příhod bylo zkrátka mnoho…) Pozn.: některé jiné příhody kpt. Irvinga a jeho kolegů jsou zachyceny v úžasné, leč po letech bohužel už nedostupné knížce J. Zachardy Světla a stíny leteckého povolání.
Nakládka velbloudů nebyla určitě jednoduchá záležitost. (Z Janových vyprávěných vzpomínek: jednou prý ze Středního východu převážel poměrně velké množství nějakých opiček v klecích. Zřejmě pro některou z našich zoo, na níž se podepsala doba války. Jedna z nich se však asi při letu hodně nudila, protože si tak dlouho hrála se západkou klece, až se uvolnila. Milé opičce se to zřejmě zalíbilo, radostně z ní vyběhla a postupně „vysvobodila“ i ty ostatní. Letci si ničeho nevšimli, ovšem po přistání se nestačili divit, když otevřeli nákladový prostor. Místo po letu zaslouženého odpočinku spolu s personálem letiště několik hodin běhali po ranveji, než se všechny opičky podařilo znovu pochytat. Jindy pro francouzské gurmány vezli pro změnu olomoucké syrečky. Bylo to však v létě, takže když v Paříži konečně přistáli a letadlo otevřeli, oni i pomocný personál letiště málem omdleli. A tak by se dalo vzpomínat do aleluja, těch příhod bylo zkrátka mnoho…) Pozn.: některé jiné příhody kpt. Irvinga a jeho kolegů jsou zachyceny v úžasné, leč po letech bohužel už nedostupné knížce J. Zachardy Světla a stíny leteckého povolání.