Mgr. Bohuslav Matyáš

* 1942

  • „Takže jsme vysílali i s pomocí toho Ječmínka a s pomocí Ostravy jsme se dostali do toho celostátního okruhu. A ten Jarolím [Koutný] mi vozil nějaké rozhovory, třeba vím, že něco natočil s Pavlem Dostálem a dalšími lidmi a zprávy, co se děje z okresu. Jsem neměl jiný příjem než ten legalizovaný nebo schválený námi, že jsme mu věřili. A to vozil jen ten Jarolím. Takže takhle jsme vysílali od ranních hodin, nevím už od kolika, do večera do deseti. A v deset hodin už byl zákaz vycházení.“

  • „Tlaky byly samozřejmě i přes fakultu, i přes ČSM a Marii Záhorovou. A estébáci se o nás velice zajímali. Nepochybně byli na každém představení, jenomže my jsme skončili z jiného důvodu. Končilo naše studium, ani ne moje, já jsem tehdy pořád ještě doháněl resty, které jsme ve studiu měl, ale Jana končila, Zikmundová, Slávka Masná končila… Vlastně celý ten soubor a i ta muzika Krolova – ta kapela [AB Dixieland (Abstinent Boys Jazz Band)] se rozpadala, protože všichni už končili a šli do praxe. A my jsme skončili úplně konkrétně proto, že Jirka Flíček alias Z. A. Pálka skončil v olomouckém divadle Oldřicha Stibora a šel do Brna.“

  • „Ale já jsme se potom plížil po Olomouci, žena už byla v té době jaksi v péči mých kamarádů. To bylo Na Trati 35, dodneška si to pamatuju, kde bydlela Alena Štěrbová a Svaťa Štěrba. Ti nás přichýlili, abychom nešli domů. Protože u nás v Řepčíně by nás byli mohli hledat. Tak jsme se tam báli jít. Tak jsme bydleli u těchto lidí. A já jsem se tam připlížil v noci už přes zákaz vycházení. A cokoliv: pes zaštěkal někde venku nebo se ozvalo nějaké auto, co projíždělo okolo, tak jsme hned byli za záclonou v okně, jestli nás někde nehledají nebo nenašli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Otrokovice, 12.04.2023

    (audio)
    délka: 01:56:50
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
  • 2

    Otrokovice, 26.04.2023

    (audio)
    délka: 30:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Čím jsem byl, tím jsem byl rád

Bohuslav Matyáš, 60. léta 20. století
Bohuslav Matyáš, 60. léta 20. století
zdroj: archiv pamětníka

Bohuslav Matyáš se narodil 30. listopadu 1942 v Trnavě rodičům Irmě Furmanové a Bohuslavu Matyášovi. Pamětníkův otec získal po válce místo technika v Třineckých železárnách, a tak se přesunuli do Čech. Roku 1960 Bohuslav maturoval na gymnáziu v Českém Těšíně a díky učiteli a vedoucímu divadelního kroužku Janu Havláskovi směřoval k herectví na DAMU, kde ale bohužel neuspěl u přijímacích zkoušek. Nastoupil na Filozofickou fakultu na Univerzitu Palackého – obor hudební výchova a čeština, ale nakonec absolvoval na PF UP v magisterském oboru bohemistika a historie. Za studií začal publikovat ve studentském časopise, přispíval do Stráže lidu, stal se hlasatelem a později i redaktorem olomouckého rozhlasu i okresního vysílání rozhlasu po drátě. Věnoval se hudbě – hrál na housle s cimbálovou muzikou i amatérskému divadlu – vystupoval v Zápalka-kabaretu. Od dob studií a působení v amatérském divadelním souboru se o něj zajímala Státní bezpečnost (z dokumentace ABS ČR vyplývá, že byl později v 70. letech veden jako prověřovaná, evidovaná a nepřátelská osoba), z dokumentace se však zachovalo jen torzo. Roku 1968 vstoupil pamětník do Komunistické strany Československa, ale po devíti měsících byl kvůli svým postojům vyhozen. Během srpnové okupace Československa se stal hlasatelem ilegálního olomouckého vysílání Dubček-Císař ABX. S nástupem normalizace přišel o místo v rozhlasu a byl vyloučen ze Svazu novinářů i Svazu spisovatelů. Krátce pracoval jako zaměstnanec olomouckého Domu osvěty, ale poté až do pádu režimu působil jako dělník. Začínal v panelárně Pozemních staveb na Bělidlech. Z novináře a rozhlasáka se stal pomocným mazačem u rotační pece na břidlici, paličem a nakonec jeřábníkem. Po přestěhování do Otrokovic pracoval jako skladník strojní a traktorové stanice, později jako revizní technik zdvihacích a tlakových zařízení. Po roce 1989 se vrátil k psaní – publikoval v časopise ZVUK (kulturní revue Zlínska; zkratka Zlín–Vsetín–Uherské Hradiště–Kroměříž) a působil ve zlínském a olomouckém rozhlase. Knižně vyšly jeho fejetony Nalejme si čistého vína a Kýho víra a rozhovory (Rád jsem vás poznal; tři díly). Roku 2023 žil v Otrokovicích.