Josef Kůželka

* 1948

  • „Nejvíc jsme si hráli s tím prutem, to u nás říkali kač, a chytali jsme ho do košíčku. Ty ho uhodíš a počítáš. Bylo takové počítadlo. S kačem hodíš do výšky a uhodíš do košíku, to se počítalo jako deset, jestli hodíš do zemi, to se počítalo jako dvě. Večír jsme chodili hrát karty, po staveních, mladý...“

  • „Hodně Čechů umělo hrát, to byl učitel Hlaváček, který uměl na housle hrát, a učitelka Marešová, ona hrála na harmoniku, tak nás hodně učila na harmoniku hrát, kdo chtěl. Kdo nechtěl, nechtěl. Hodně jich umělo hrát, nějaký šli do školy, já jsem chodil i do školy k strejčku Strnadovi, on učil v České besedě, měl mladý, kteří každý den chodili učit se hrát, tak já jsem taky chodil. Tatínek uměl hrát na harmoniku, tak říkal: ,Čech není Čech, pokud neumí něco zahrát.‘"

  • „Pak jsme tancovali s koštětem, to bylo zajímavé, najednou chlapec jeden, který zůstane bez holky, nemá pár, s kým tancovat, to byl takový obyčej, že vezme koště a tančí s koštětem a přijde a prašti s koštětem mezi váma dvouma a vezme ti holku a tobě dá koště. A kdo si nezahandluje zčerstva, tak zůstane sám, ten vezme si koště, a všichni když on praští koštětem, musí se handlovat páry, a který není šikovný, nevezme si holku, zůstane mu koště."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kruščica, 27.10.2017

    (audio)
    délka: 01:03:36
    nahrávka pořízena v rámci projektu 20. století ve vzpomínkách české menšiny v Srbsku
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Čech není Čech, pokud neumí něco zahrát

2017-10-27 13.37.18.jpg (historic)
Josef Kůželka

Josef Kůželka se narodil 5. května 1948 v Kruščici v byvalé Jugoslávii Antonu a Matildě Kůželkovým. Chodil do české základní školy v Kruščici, poté absolvoval střední dopravní školu pro řídiče traktoru v Tuzle. Pracoval v Zemědělském kombinátu PIK „Južni Banat“. Na své mládí v Kruščici rád vzpomíná. Chodíval na tance, fašanky a navštěvoval české ochotnické divadlo v Kruščici. O druhé světové válce mu vyprávěli starší příbuzní. Sám se účastnil války v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech. Čechy navštívil poprvé v důchodu, přesto český jazyk dosud velmi dobře ovládá.