Erwin Kreuzwieser

* 1948

  • „Samozřejmě byly i problémy ohledně mentality. Mnozí byli namyšlení. Byli lidi, kteří si mysleli, že při první příležitosti musí Čechům vysvětlit, jak svět funguje. To bylo něco, co je naprosto neplodné pro vzájemnou spolupráci. Když si někdo myslí, že je chytřejší a ten druhý je hloupý. Ačkoli co se týče vzdělání, tak čeští partneři měli vyšší vzdělání než rakouští.“

  • „Až do mých šestnácti let jsme žili v Galgenbergu v blízkosti Slavonic. Před rokem 1945 byly Slavonice centrem regionu, jezdilo se tam nakupovat. Moji rodiče na to vzpomínají. Moji prarodiče z matčiny strany pocházejí z vesnice Mutná blízko Slavonic. Před rokem 1945 jsme byli jedna země. Potom tam najednou byl plot. Všechno, co bylo za plotem, bylo špatné. Když jsme šli na houby, museli jsme si dávat pozor, abychom se nepřiblížili hranici. Když šel někdo moc blízko, byl odveden do Českých Budějovic a musel platit pokutu. Pak ho propustili. Byli jsme na konci světa.“

  • „Roli hraje nacionalismus. V severní oblasti Waldviertelu, v roce 1921 tam vznikla hranice a čtrnáct vesnic, které předtím byly rakouské, byly najednou součástí Československa. Pro všechny to bylo divné. Potom, když na tom Češi nebyli dobře, tak německá říše udělala stejnou chybu jako Češi. Toto napětí, které se možná teď trošku zpracovává, to tady bylo naprosto přítomné. Ještě existuje generace, která zažila rok 1945, nebo jim o tom povídali rodiče, že v Československu něco ztratili, třeba své příbuzné. To se nedá jen tak smazat.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Reitzenschlag, 27.04.2022

    (audio)
    délka: 01:56:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
  • 2

    Reitzenschlag , 27.04.2022

    (audio)
    délka: 01:56:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když se objevil problém, svedlo se to na otevřené hranice

Erwin Kreuzwieser, 2022
Erwin Kreuzwieser, 2022
zdroj: Post Bellum

Erwin Kreuzwieser se narodil 26. července 1948 v dolnorakouské vesnici Waldkirchen an der Thaya, asi šest kilometrů od tehdejší státní hranice s Československem. Jeho rodiče Josef a Matylda měli statek. Sedláctví zdědil po rodičích, vystudoval zemědělskou školu a pracoval v zemědělství a rybníkářství. Do nedalekého tehdejšího Československa se poprvé podíval až po pádu železné opony. Tehdy začal pracovat pro česko-rakouský spolek Arge Grenznutzen, který zprostředkovával kontakty mezi podnikateli na československé a rakouské straně hranice. Tam se setkal s Vladimírem Špidlou, který zde působil jako první předseda. Erwin Kreuzwieser takto spojil desítky podnikatelů a stal se svědkem mnoha více či méně úspěšných česko-rakouských obchodních počinů. Dnes (v roce 2022) žije v dolnorakouské vesnici Reitzenschlag nedaleko hranic s Českou republikou.