Josef Kreuter

* 1942

  • „On to vzdal v roce 1949, protože mu přestali dodávat zboží, a především kvůli tomu, že neměl už co prodávat. A různé předpisy, já jsem tomu tenkrát nerozuměl, ale on říkal, že už to dál nejde, že by nás tím neuživil. A tak to zabalil, odhlásil živnostenské oprávnění, oznámil, že zavírá obchod a našel si práci v Kovohutích v Čelákovicích. Jako obyčejnou práci pomocného dělníka. No, to mu bylo kolik? Bylo mu dvaačtyřicet let.“

  • „Pak do toho slavného neslavného výročí srpna v roce 1969, kdy jsem viděl věci, které jsem myslel… Jsem tomu nechtěl věřit – že někdo střílí do davu, což nedělali ani ti Rusové, jako moc. Ti to občas udělali taky, ale v tom roce 1969 jsem viděl Lidové milice skutečně střílející do davu lidí.“ – „Kde to bylo?“ – „Já jsem to viděl na mostě, že jsem byl na Střeleckém ostrově s mojí dnešní manželkou. Teď jsme viděli, jak po tom mostě u Národního divadla běží dav a za ním střílející milicionáři. A že ty kulky některé dokonce i pleskaly do té vody. A že to byla ostrá střelba. A pak jsem se pokoušel nějak dostat do Brandýsa, abych se dostal domů, musel jsem se dostat na Florenc na autobus. A teď jsem musel volit nějakou okliku, protože to Václavské náměstí a Příkopy, to bylo nějak úplně zavřené a tak jsem [šel] přes Vinohrady zadem a narazil jsem na náměstí. Manželka šla se mnou a tam, na náměstí Míru u Valdeku, tam byla barikáda improvizovaná, tam se střílelo taky.“

  • „Ale pro mě osobně tedy… Já jsem měl pocit, že jsem najednou v nějakém vzduchoprázdnu. Nebyl jsem schopen vůbec nic dělat, že bych vzal do ruky nějakou potištěnou stránku něčeho, nějakou knihu nebo nějaké noviny, to jsem věděl, že to je všechno nanic. Že to jsou slova vytištěná, že to nic neznamená, že ta realita je najednou úplně jiná, že… Jako když tě někdo vystřelí do vzduchoprázdna někam pryč, všechno je jinak, všechno se zhroutilo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 12.09.2024

    (audio)
    délka: 02:06:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 25.09.2024

    (audio)
    délka: 01:31:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 3

    Praha, 24.10.2024

    (audio)
    délka: 01:50:17
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Trh bylo sprosté slovo, které se nesmělo použít

Josef Kreuter v roce 2024
Josef Kreuter v roce 2024
zdroj: Post Bellum

Josef Kreuter se narodil 25. dubna 1942 v Brandýse nad Labem. Jeho první vzpomínky jsou spjaté s koncem války a nálety. Na počátku 60. let maturoval na jedenáctiletce a hlásil se na studium zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Jako syn bývalého živnostníka neměl šanci být na tento obor přijat a na rok musel odejít jako brusič do továrny. Poté si zvolil obor finance a úvěr na Vysoké škole ekonomické. Po promoci nastoupil do Státní banky Československé (SBČS), po jednoleté vojenské službě ve Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda začal pracovat v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd (EÚ ČSAV). V roce 1967 odjel na studijní pobyt v Nancy ve Francii, vrátil se v červenci 1968. Okupaci země armádami Varšavské smlouvy zažil v Praze, při výročí invaze v srpnu 1969 byl svědkem střelby československých pořádkových sil do demonstrantů. Krátce přispíval do literárně-kritického časopisu Tvář. Několikrát odmítl nabídku vstoupit do komunistické strany. V květnu 1984 se stal zaměstnancem Prognostického ústavu ČSAV. Tam působil až do roku 1990, kdy se stal náměstkem ministra strategického plánovaní, poté poradcem ministra hospodářství. V průběhu roku 1991 byl členem týmu, který jednal o Evropské dohodě s Evropskými společenstvími (Asociační dohoda). Později vedl československou delegaci při jednáních s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V lednu 1992 se stal zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí a následně odjel jako rada na velvyslanectví ČSFR v Paříži. V říjnu 1993 se ujal funkce vedoucího Stálé mise České republiky při Evropských společenstvích v Bruselu, v níž působil do března roku 2000. Pak pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako poradce státního tajemníka pro evropské záležitosti. Až do odchodu do důchodu sloužil jako velvyslanec ve Švýcarsku. V roce 2024 žil Josef Kreuter v Praze-Braníku.