Petr Kopecký

* 1970  

  • „Klepali jsme se jak osiky, když jsme viděli, jak policajt kope do holky a té z roztržené pusy prýští krev. Běžel jsem pak uličkou, bratranec přede mnou zakopnul, policajt ho chtěl praštit, ale já jsem na něj zařval, on se lekl a to bratrance zachránilo před ránou do hlavy. Já jsem v té době hrál basket, udělal jsem na policajta L-únik a podařilo se nám utéct k Národnímu divadlu. V Mikulandské byl kordon, tam se nedalo projít, vpravo čekaly obrněné transportéry a antony. My jsme proklouzli, utekli jsme příslušníkům vojsk ministerstva vnitra, červeným baretům. Bylo nám osmnáct, byli jsme sportovci, díky tomu se nám podařilo proklouznout, ale pak jsme se dva dny klepali. Od pondělka jsem se zúčastnil všech demonstrací až po svobodné volby – všude jsem byl.“

  • „Za války se stalo, že jednou pradědeček přijel ze mlýna, začal vyskládávat obilí, a najednou přijeli němečtí vojáci na kontrolu. Důstojník mu povídal: ,Pantáto, nic jsem neviděl, všechno máte v pořádku. Ale řeknu vám jednu věc: kdyby vaši lidi nebyli svině, tak tu vůbec nejsme.‘ Pradědečka shodou okolností udal soudruh Wolf, pozdější předseda KSČ v Kovářově, který bydlel hned vedle a pradědečka znovu udal v roce 1952. Lidi zkrátka zůstali stejní.“

  • „Po válce se stala taková smutná věc: někomu ve vesnici ukradli hodinky, sovětský důstojník nechal celou jednotku nastoupit a ptal se, kdo hodinky ukradl. A hledali, až zloděje našli. Člověk, který ztrátu nahlásil, své hodinky poznal a důstojník toho vojáka na místě zastřelil. Majitel hodinek si pak celý život vyčítal, že kvůli jeho hodinkám zemřel člověk.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 02.03.2015

    (audio)
    délka: 01:08:43
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Svoboda znamená odpovědnost

Petr Kopecký
Petr Kopecký
zdroj: Pamět národa - Archiv

Petr Kopecký (nar. 30. července 1970 v Praze) vystudoval středoškolský obor strojírenská konstrukce; po maturitě pokračoval na Fakultě strojního inženýrství ČVUT, vysokou školu však nedokončil. V roce 1989 se aktivně zapojil do revolučního dění, mimo jiné šířil letáky zvoucí na demonstraci 17. listopadu. Roku 1991 vstoupil do ODS. Byl manažerem ODS na Praze 5, odpovídal za celostátní volební kampaň, po tři roky byl poslaneckým asistentem, v letech 1996 až 2004 zastával funkci zastupitele ve Stodůlkách. V profesní sféře působil v různých podnicích, převážně jako manažer; dnes se zabývá investičním poradenstvím, politice se již nevěnuje.