Z Kuby jsem byla v šoku
Stáhnout obrázek
Naděžda Hubáčková, rozená Fikrlová, přišla na svět 30. prosince 1947 v Praze jako první ze dvou dcer Marie a Václava Fikrlových. Otec pracoval ve smíchovském pivovaru, maminka pracovala jako prodavačka. Dědeček z matčiny strany měl na Žižkově prodejnu uhlí, kde za války zaměstnával židovské chlapce a tak je chránil před transporty. Komunisté mu v padesátých letech živnost sebrali. Když byly Naděždě tři roky, přestěhovala se rodina do Hradce Králové, kde dostal otec práci v pivovaru. Zde nastoupila na základní školu. Věnovala se loutkovému divadlu, plavání, basketbalu, šermu a později klasickému a historickému tanci. V roce 1962 odjeli rodiče na Kubu, kde otec dostal místo jako pivovarník. Zde také prožili kubánskou krizi. Naděžda a její mladší sestra Milena zatím žily u prarodičů v jihočeské Blatné, pak se na tři a půl měsíce přesunuly za rodiči do Havany. Po návratu z Kuby nastoupila Naděžda na Střední průmyslovou školu stavební v Hradci Králové, kde maturovala v oboru pozemní stavitelství. Když Československo obsadila v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy, byla Naděžda právě u kamarádky v západním Německu. Podařilo se jí prodloužit si vízum a domů se vrátila až v září 1968. V sedmdesátých letech pracovala ve funkci stavebního rozpočtáře, tedy na tehdejší dobu velmi svobodně. Byla několikrát vyslýchána Státní bezpečností kvůli kamarádovi, který po roce 1968 utekl do Itálie. V roce 1989 s nadšením a nadějí přivítala pád totality, o poznání menší radost měla z rozpadu Československa. Hned v devadesátých letech se zapojila do komunální politiky a byla zvolena starostkou obce Rybitví, kde v té době žila. Funkci vykonávala dalších dvacet let.
