Karel Fiedor

* 1928

  • „Neměl jsem ještě sedmnáct roků, ale byli i šestnáctiletí. A někdo z velitelů zařídil, aby ta děcka dostala větší příděl jídla. Nazvali to OK, ohne Kraft, to znamená bez síly. Bylo to podle data narození. Když jsme s Tondou, kterého jsem v lágru potkal, zjistili, že můžeme dostat OK, spálili jsme vojenské doklady a hlásili jsme se o rok mladší, že jsme ročník 1929. Tak jsme se dostali do lágru se slabými. Dostali jsme na šestnáct osob jeden chleba. To nebylo na přežrání, ale bylo to něco navíc.“

  • „Mléka se moc nepilo, protože se prodávalo na trhu. Za Němců se odevzdávalo, pak přišli komunisti, a to už jsme tím tuplem mléko nemohli pro sebe moc užívat, protože byly sběrny a kontingenty. A byly tak tvrdé, protože komunisté mermomocí chtěli rozjet kolektivizaci. Nastavili takové kontingenty na mléko, na obilí, že bych skoro řekl, že jsme za komunistů zpočátku hladověli, protože chtěli, abychom vstoupili do JZD.“

  • „Přišli jsme k jedné rodině, která nás ubytovala ve sklepě. A ti lidé nám řekli: ‚Na co tady čekáte? To nemá cenu. Utíkejte pryč. Dvanáct kilometrů odtud je řeka Labe a tam jsou Američané.‘ To jsme předtím nevěděli. A tak jsme s Tondou Mazurem utekli. S kvéry na zádech jsme šli po polích až k Labi. Přišli jsme tam. Voda, žádný most, chaos. Byla tam auta, koně, zbraně, jídlo. Nabrali jsme si jídlo a čekali, co bude, protože dál jít nešlo. Vojáci tam chodili, stavěli pontony. Nás potom převezl převozník, který se obětoval. Vzal nás na loďku pět nebo šest vojáků a převezl k Američanům. Něco za to chtěl, ale bylo to spíše symbolické, protože na břehu si mohl nabrat jídla, masa nebo ovoce, kolik chtěl. Vojáci, kteří utíkali k Američanům, to tam všechno nechali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 24.08.2020

    (audio)
    délka: 02:38:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
  • 2

    Ostrava, 31.08.2020

    (audio)
    délka: 03:00:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nacisté z nás, Šlonzáků, udělali Němce třetí kategorie a poslali do války

Karel Fiedor / Třinec / 1960
Karel Fiedor / Třinec / 1960
zdroj: archiv Karla Fiedora

Karel Fiedor se narodil 7. září 1928 v evangelické rodině v Dolním Žukově u Českého Těšína v Československu. Otec se živil jako tesař a s manželkou se staral o hospodářství. Po polské anexi Těšínského Slezska v roce 1938 se stali občany Polska. Po vypuknutí druhé světové války byla oblast připojena k nacistickému Německu. Rodiče se hlásili ke slezské národnosti a mluvili slezským nářečím. Při germanizační akci „německé volkslisty“ je okupační úřady zařadily mezi Němce III. kategorie, kteří dostali na zkušební dobu německou státní příslušnost. Otec byl roku 1943 povolán do wehrmachtu a odveden na ruskou frontu. Pamětník musel narukovat k německé armádě jako šestnáctiletý na jaře 1945. Mířili k Berlínu, který mezitím ovládli Sověti. S tisíci dalšími vojáky se u Labe vzdali americkým jednotkám, nakonec ale skončil v zajetí Rudé armády. Tři měsíce strávil v zajateckém táboře v Brandenburgu. Nakonec byl propuštěn a podařilo se mu bez úhony dostat domů. Rodina několik let odolávala nucené kolektivizaci. Karel se vyučil tesařem, pracoval v Třineckých železárnách. Dělal mistra elektroúdržby ve válcovně. V padesátých letech se přestěhoval do Třince-Lyžbic.