četař (dnes poručík) Martin Fejfárek

* 1973  

  • “Tam vždycky člověk jak vyjel nebo překročil hranici (nevím jak ostatní kolegové a kamarádi), tak přepnul do takového jiného módu, do takového jiného napětí. Člověk tam spoléhal jeden na druhého. Tak automaticky. Bylo to jiné než tady. A já jsem to vnímal tak, že je to ještě vůbec možné, po té druhé světové válce, po těch hrůzách, co se tehdy děly za nacismu, že je to ještě možné teď, tolerovat něco takového. Pro mě to bylo takové až nepochopitelné, kam až to může dojít. Nejhorší bylo, jak to odnášeli ti civilisté, tak nejvíc to bylo vidět na těch dětech. Ty to odnášely nejvíc. A i ty děti byly vychovávány v nenávisti vůči tomu druhému etniku. Už od narození. Od mládí.”

  • "Otec právě jak byl ve Sboru [Sboru národní bezpečnosti], tak musel vstoupit do strany. Matka byla nestranník. Tehdy se říkalo žena v domácnosti. A to bylo i dané tím rozsudkem. (Mám ještě dva sourozence.) A když soud v rozvodovém řízení rozděloval děti, tak z toho politického hlediska, že otec je ve Sboru, je ve straně, tak nás soud raději přiřkl jemu než matce."

  • “Nepříjemné bylo, jak ti Srbové opouštěli domovy, byly tam vyčleněné chorvatské jednotky. Těm se říkalo takzvaní čističi. A ti doslova čistili ty vesnice, ta města od těch obyvatel, co tam zbyli. Třeba to tam nahnali do nějaké budovy, do nějaké stodoly, polili to benzínem z cisterny, podpálili, odjeli. Takové věci se tam normálně děly.”

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 04.12.2019

    (audio)
    délka: 02:01:47
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když jsem se narodil, všichni se smáli a já plakal. Chci žít ale tak, abych - až jednou budu umírat - se já smál a všichni ostatní plakali

Martin Fejfárek se narodil 17. února 1973 v Brně. Jeho dětství poznamenal dramatický rozvod rodičů. Soud totiž jej i jeho dva sourozence přiřkl otci. Tento nezvyklý verdikt měl zřejmě politický podtext. Střídavě tak žil s prarodiči a s otcem a jeho novou partnerkou. Jako čtrnáctiletý nastoupil na Vojenskou střední odbornou školu tankovou a automobilní ve slovenské Nitře, s novým školním prostředím daleko od domova se rychle sžil. Vzpomíná, jak se do života vojenské školy promítly události sametové revoluce. Po maturitě několik let působil ve vojenském prostoru Boletice, kde složil důstojnické zkoušky. Absolvoval dvě mise na území bývalé Jugoslávie. Misi OSN v Republice Srbská Krajina a misi NATO v Bosně, na základně Bosanska Krupa. Asistoval při odkrývání masových hrobů, hledání min i válečných zločinců. Přežil minometné ostřelování i pád vrtulníku. V letech 1998 - 2001 pracoval na vojenské základně letectva v Českých Budějovicích. Po zrušení jeho pozice Martin Fejfárek armádu opustil a obtížně hledal místo v civilním životě. Ve svých čtyřiceti letech se přestěhoval zpět do Brna, kde žil i v roce 2019. Svých zkušeností využíval jako mentor v projektu Moje první práce, kde pomáhal znevýhodněným jednotlivcům v nástupu do pracovního procesu.