Ing. generálmajor Bohuslav Dvořák

* 1960

  • „Na druhé straně břehu ve Frymburku už začínalo [hraniční] pásmo, kam byl vstup pouze na povolení, takže tam jsme nemohli ani my. Mám takovou krásnou vzpomínku, to bylo, když jsem studoval na Vysoký vojenský letecký škole v Košicích. O Velikonocích jsme byli s kamarádem, protože byl ještě sníh. Tam na jedné severní stráni, která už byla v pásmu, tak jsme si byli zaběhat na lyžích, měli jsme tam vyjetý kolečko. Pak jsme strávili hodinu u pohraničníků a vysvětlovali jsme, že jsme opravdu z Frymburka, že nechceme přeběhnout. Pikantní na tom bylo to, že přes Jarov jsme se dívali na naše rodné baráky.“

  • „Když tam projíždíte vesnicí, kde jsou rozbořený domy, rozstřílený. Když u cesty vyskočíte, protože si potřebujete odskočit, a koukáte, že tam, kde jsem chtěl udělat potřebu, tak je mina, takzvaný ananasy. Samozřejmě to byla rozbitá zem. Když člověk letěl vrtulníkem nad tím, tak si zase uvědomil, jak úžasná a krásná příroda tam je. Řeky Una a Sana v údolí, který tam byly, vodopády, který jsme měli možnost si taky prohlédnout z toho vrtulníku. Trošku přemýšlíte nad tím, myslím jako lidstvo, jestli co se týká toho vývoje a toho posunu, tak jestli náhodou ještě nepřešlapujeme na místě. Jenom máme lepší technologie, ale bohužel ten způsob uvažování a řešení konfliktů zůstává stejný, jako to bylo kdysi ve středověku.“

  • „Byli jsme nejdřív nasazený na stanovišti na Zhůří, což je kousek od Horský Kvildy. Tam jsme měli dva vrtulníky Mi-24, který startovaly právě na ty pomalu letící cíle, na naše pozdější kolegy, se kterýma jsme pomalu lítali kolem hranice anebo i někdy viseli proti sobě. Měli jsme akorát hranice, kolíky, a byli jsme od sebe sto metrů.“ – „Proč ty vrtulníky byly v bojové pohotovosti?“ – „Právě z toho důvodu, aby chránily vzdušný prostor. Koneckonců, bylo to jedno z těch opatření proti přeletu tenkrát vrtulníků z Německa nebo z Rakouska na naše území.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 23.06.2022

    (audio)
    délka: 02:14:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Musíme se učit celý život

Bohuslav Dvořák v roce 2022
Bohuslav Dvořák v roce 2022
zdroj: Post Bellum

Bohuslav Dvořák se narodil 8. května 1960 do učitelské rodiny v jihočeské obci Kaplice. Dětství prožil ve Frymburku na břehu vodní nádrže Lipno. Po ukončení základní školy v roce 1975 nastoupil na pražské učiliště podniku Motorlet (dříve Walter), kde se vyráběly letecké motory. Láska k létání ho přivedla k armádě. Ještě na učilišti si podal přihlášku ke členství v Komunistické straně Československa (KSČ). Po maturitě odešel do Košic na Vysokou vojenskou leteckou školu. Po čtyřech letech, v roce 1983, úspěšně studium ukončil a začal sloužit v Československé lidové armádě (ČSLA) na letišti v Plzni-Borech u odloučené 4. letky 51. vrtulníkového pluku (později 11. vrtulníkový pluk). Tam zůstal až do roku 1993. Od roku 1986 působil jako velitel roje, o dva roky později už jako zástupce velitele vrtulníkové letky. Roku 1990 se s jednotkou přesunul na letiště Plzeň-Líně. O tři roky později odešel na vedení štábu 3. sboru taktického letectva, kde působil až do roku 1997. V roce 1995 prošel tříměsíčním kurzem Officer’s Command Course v Henlow u Royal Air Force. V roce 1997 odjel do Bosny a Hercegoviny v rámci mezinárodní mírové mise Stabilisation Force (SFOR) pod patronací Severoatlantické aliance. Působil v oblasti Banja Luka v mezinárodní Jihozápadní divizi, kde měl jako velící důstojník na starosti vrtulníkovou jednotku. Po návratu do České republiky pracoval jako vedoucí starší inspektor štábu Velitelství vzdušných sil. O dva roky později, v roce 1999, ho čekalo další operační nasazení, tentokrát v Albánii, tehdy zuřila válka v Kosovu. Figuroval v misi AFOR, což byla humanitární operace Severoatlantické aliance. Od června roku 1999 pracoval na velitelství v silách okamžité reakce NATO ACE Mobile Force Land. V letech 2002 až 2004 zastával funkci náčelníka letectva na oddělení letectva sekce Generálního štábu Armády České republiky. Mezi lety 2004 a 2005 studoval ve Spojených státech amerických na Air Command & Staff College v Alabamě. Na přelomu let 2006 a 2007 strávil šest měsíců v Afghánistánu jako člen mise Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly. Jeho působištěm se stalo kábulské letiště, kde zastával funkci velitele a zabezpečoval jeho provoz a bezpečnost. V roce 2012 dosáhl hodnosti generálmajora. Do roku 2014, kdy ukončil aktivní dráhu vojáka a pilota vrtulníku, fungoval jako zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Za svůj profesní život získal mnoho vyznamenání včetně medaile Armády České republiky I., II. a III. stupně nebo medaile za službu v zahraničí ISAF (Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly). V roce 2022 žil v Hostivici.