Ing. generálmajor Bohuslav Dvořák

* 1960

  • „Na druhé straně břehu ve Frymburku už začínalo [hraniční] pásmo, kam byl vstup pouze na povolení, takže tam jsme nemohli ani my. Mám takovou krásnou vzpomínku, to bylo, když jsem studoval na Vysoký vojenský letecký škole v Košicích. O Velikonocích jsme byli s kamarádem, protože byl ještě sníh. Tam na jedné severní stráni, která už byla v pásmu, tak jsme si byli zaběhat na lyžích, měli jsme tam vyjetý kolečko. Pak jsme strávili hodinu u pohraničníků a vysvětlovali jsme, že jsme opravdu z Frymburka, že nechceme přeběhnout. Pikantní na tom bylo to, že přes Jarov jsme se dívali na naše rodné baráky.“

  • „Když tam projíždíte vesnicí, kde jsou rozbořený domy, rozstřílený. Když u cesty vyskočíte, protože si potřebujete odskočit, a koukáte, že tam, kde jsem chtěl udělat potřebu, tak je mina, takzvaný ananasy. Samozřejmě to byla rozbitá zem. Když člověk letěl vrtulníkem nad tím, tak si zase uvědomil, jak úžasná a krásná příroda tam je. Řeky Una a Sana v údolí, který tam byly, vodopády, který jsme měli možnost si taky prohlédnout z toho vrtulníku. Trošku přemýšlíte nad tím, myslím jako lidstvo, jestli co se týká toho vývoje a toho posunu, tak jestli náhodou ještě nepřešlapujeme na místě. Jenom máme lepší technologie, ale bohužel ten způsob uvažování a řešení konfliktů zůstává stejný, jako to bylo kdysi ve středověku.“

  • „Byli jsme nejdřív nasazený na stanovišti na Zhůří, což je kousek od Horský Kvildy. Tam jsme měli dva vrtulníky Mi-24, který startovaly právě na ty pomalu letící cíle, na naše pozdější kolegy, se kterýma jsme pomalu lítali kolem hranice anebo i někdy viseli proti sobě. Měli jsme akorát hranice, kolíky, a byli jsme od sebe sto metrů.“ – „Proč ty vrtulníky byly v bojové pohotovosti?“ – „Právě z toho důvodu, aby chránily vzdušný prostor. Koneckonců, bylo to jedno z těch opatření proti přeletu tenkrát vrtulníků z Německa nebo z Rakouska na naše území.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 23.06.2022

    (audio)
    délka: 02:14:04
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Musíme se učit celý život

Bohuslav Dvořák v roce 2022
Bohuslav Dvořák v roce 2022
zdroj: Post Bellum

Bohuslav Dvořák se narodil 8. května 1960 do učitelské rodiny v jihočeské obci Kaplice. Dětství prožil ve Frymburku na břehu vodní nádrže Lipno. Po ukončení základní školy v roce 1975 nastoupil na pražské učiliště podniku Motorlet (dříve Walter), kde se vyráběly letecké motory. Láska k létání ho přivedla k armádě. Ještě na učilišti si podal přihlášku ke členství v Komunistické straně Československa (KSČ). Po maturitě odešel do Košic na Vysokou vojenskou leteckou školu. Po čtyřech letech, v roce 1983, úspěšně studium ukončil a začal sloužit v Československé lidové armádě (ČSLA) na letišti v Plzni-Borech u odloučené 4. letky 51. vrtulníkového pluku (později 11. vrtulníkový pluk). Tam zůstal až do roku 1993. Od roku 1986 působil jako velitel roje, o dva roky později už jako zástupce velitele vrtulníkové letky. Roku 1990 se s jednotkou přesunul na letiště Plzeň-Líně. O tři roky později odešel na vedení štábu 3. sboru taktického letectva, kde působil až do roku 1997. V roce 1995 prošel tříměsíčním kurzem Officer’s Command Course v Henlow u Royal Air Force. V roce 1997 odjel do Bosny a Hercegoviny v rámci mezinárodní mírové mise Stabilisation Force (SFOR) pod patronací Severoatlantické aliance. Působil v oblasti Banja Luka v mezinárodní Jihozápadní divizi, kde měl jako velící důstojník na starosti vrtulníkovou jednotku. Po návratu do České republiky pracoval jako vedoucí starší inspektor štábu Velitelství vzdušných sil. O dva roky později, v roce 1999, ho čekalo další operační nasazení, tentokrát v Albánii, tehdy zuřila válka v Kosovu. Figuroval v misi AFOR, což byla humanitární operace Severoatlantické aliance. Od června roku 1999 pracoval na velitelství v silách okamžité reakce NATO ACE Mobile Force Land. V letech 2002 až 2004 zastával funkci náčelníka letectva na oddělení letectva sekce Generálního štábu Armády České republiky. Mezi lety 2004 a 2005 studoval ve Spojených státech amerických na Air Command & Staff College v Alabamě. Na přelomu let 2006 a 2007 strávil šest měsíců v Afghánistánu jako člen mise Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly. Jeho působištěm se stalo kábulské letiště, kde zastával funkci velitele a zabezpečoval jeho provoz a bezpečnost. V roce 2012 dosáhl hodnosti generálmajora. Do roku 2014, kdy ukončil aktivní dráhu vojáka a pilota vrtulníku, fungoval jako zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Za svůj profesní život získal mnoho vyznamenání včetně medaile Armády České republiky I., II. a III. stupně nebo medaile za službu v zahraničí ISAF (Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly). V roce 2022 žil v Hostivici.