Anita Donderer

* 1939  

  • „Nejprve jsme přišli do jedné vesnice, to si ještě pamatuji, že to bylo hrozné, převáželi nás na starém nákladním voze. V té vesnici jsme pak byli v tanečním sále naprosto bez ničeho, bez jídla, samozřejmě bez mléka a ničeho pro malého. Potom moje teta, druhá sestra mé matky, obcházela s matkou statek za statkem a chtěly žebrat o mléko. Všude je odmítali. No ano: 'Křičely jste Hitler a teď to máte, takže žádné mléko nebude!' Pak přišly doprostřed vesnice, kde se nacházely velké statky. Tam se neodvažovaly vkročit, protože si myslely, že ten dvůr je tak velký, že tam také určitě nic nedostanou. Že tam jsou určitě bohatí statkáři. A pak... uprostřed stála lípa, tam si stouply a daly se do pláče. Pak ale vyšla z toho velkého statku selka, byla to taková malá, opravdu velmi stará selka. Přišla a ptala se obou mladých žen - mé matce bylo tehdy asi osmadvacet, teta byla o pár let starší -, proč pláčou. Odpověděly, že s sebou mají nemluvně bez matky, tříměsíční, které samozřejmě pláče, protože nedostává žádné mléko. Pak si směly každý den do tohoto statku přijít pro mléko. To bylo pochopitelně... a náhodně, jak tomu náhoda chtěla, jak pak byly rodiny přerozdělovány, mí prarodiče byli posláni do tohoto statku.“

  • "No a pak došlo samozřejmě k přesídlení. Dostali jsme se do tábora v Nejdku a pak si pamatuji, že ten malý ležel v kočárku, otec a matka si chtěli pro toho čtyřletého vzít kočárek s sebou. Již s tou myšlenkou, že malý povyroste a bude v něm moci sedět. To jim ale nepovolili, můj otec ten kočárek musel zase vrátit na sběrné místo a vlak odjel směrem na Wiesau“.

  • Celé nahrávky
  • 1

    Rehau, 15.09.2019

    (audio)
    délka: 49:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Odsunutí němečtí rodáci z Karlovarska vyprávějí
  • 2

    Rehau, 15.09.2019

    (audio)
    délka: 01:34:30
    nahrávka pořízena v rámci projektu Odsunutí němečtí rodáci z Karlovarska vyprávějí
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Musela jsem už být velká

Anita Donderer v roce 2019
Anita Donderer v roce 2019
zdroj: Rehau

Anita Donderer se narodila 14. října roku 1939 do německé rodiny. Vyrůstala v krušnohorském Nejdku. V červnu 1946 byla celá její rodina včetně prarodičů v rámci odsunů německého obyvatelstva nuceně deportována do Německa. Rodiče vychovávali kromě Anity ještě sestřenici s bratrancem, neboť jejich matka, Anitina teta, zemřela, a strýc byl ve válce. Ve spolkové zemi Bavorsko žili nejprve ve vesnici nedaleko Würzburgu, v Obernbachu u Aichachu, později se přestěhovali do Augsburgu. Po vychození klášterní školy a reálky získala Anita Donderer práci v renomovaném obchodě pánských oděvů v Augsburgu, kde zůstala celých čtyřicet let až do svého důchodu. V Bavorsku se provdala. Do Nejdku se podívala prvně až v roce 1986. V devadesátých letech se začala intenzivně angažovat v sudetoněmeckých záležitostech a stala se iniciátorkou mnoha česko-německých setkání občanů nejen v rámci partnerství měst Nejdku a Augsburgu. Spolupodílela se na renovaci Nejdecké křížové cesty, na fotbalových turnajích smíření a dalších občanských aktivitách.