Komunistům jsem vlastně vděčný, protože kriminál je taková škola života
Stáhnout obrázek
Miroslav Černota se narodil 6. ledna 1958 v Karlových Varech Heleně a Josefovi Černotovým. Oba rodiče pocházeli z Moravy a do jejich životů zasáhly válečné události. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 prožil pamětník s rodiči u babičky v Opavě. Všichni tehdy měli strach, že začala válka. Tyto události výrazně ovlivnily jeho budoucí život. Po základní škole se vyučil výtahářem v Jablonci nad Nisou. V dubnu 1977 nastoupil na povinnou vojenskou službu. Dne 26. října 1978 na něj byla uvalena vazba za hanobení socialistické republiky a pobuřování. Během série výslechů dostal nabídku spolupráce se Státní bezpečností výměnou za mírnější trest. Nabídku však odmítl a 18. ledna 1979 ho Vojenský soud v Litoměřicích odsoudil k šestnácti měsícům odnětí svobody. Výkon trestu a podmínky v plzeňské věznici Bory těžce snášel a často přemýšlel o tom, zda vůbec přežije. Solidarita a pomoc mezi politickými vězni pro něj byly velkou podporou. Dne 26. února 1980 skončil výkon trestu a vrátil se k původní profesi výtaháře. Později pracoval jako číšník v horské hospůdce. Během sametové revoluce se aktivně podílel na sběru petičních podpisů, pořádal mítinky v Ostrově nad Ohří a podílel se na zakládání Občanského fóra. Roku 1994 vstoupil do Konfederace politických vězňů, kde naslouchal silným příběhům z uranových lágrů. Po roce 2000 získal odškodnění za léta strávená ve vězení a rozsudek vojenského soudu z 19. ledna 1979 byl zrušen. Od ministerstva vnitra obdržel osvědčení, že nebyl evidován jako spolupracovník StB. V době natáčení, v roce 2025, žil Miroslav Černota v Ostrově nad Ohří.
