Emma Budová

* 1933

  • „My jsme měli jenom vánoční stromeček. Nahoře hvězda. My jsme nedostali vůbec nic na Vánoce. Když jsme něco potřebovali, třeba ty kalhoty na lyžování. Sáňky starý táta vždycky opravil, když byly kaput.“

  • „Brambory a máslo nahoru. To jsme měli oběd ty brambory a večeři upekl táta. To byly tenkrát dobrý brambory. Ty praskly a máslo na to. To bylo dobrý... My jsme dostali ty karty, ale máma moc masa nekoupila. Ona to prodala nebo vyměnila za chleba. Moc masa jsme nejedli, akorát v neděli.“

  • „Tam byli samí Němci v Aši. Já jsem ani nevěděla, že jsme v Čechách. Říkali: ‚Ti Češi jsou v Praze.‘ A potom najednou všecko česky. My jsme nevěděli o tom. U nás se mluvilo všecko německy. Aj ve škole.“

  • „A ty jsi měla dlouhé copy? Dlouhý copánky tlustý. A co se potom stalo? Potom říkali, přišli Češi a říkali, že oni mi je ostříhají, oni nechtějí copánky. Já jsem je dala ostříhat a dala jsem si udělat trvalou, třináct roků mi bylo. A ta paní, co bydlela u nás v baráku, mi říkala: ‚Holka, ty bys potřebovala facky.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    v Mariánských Lázních, 17.04.2019

    (audio)
    délka: 50:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Pohled z druhé strany

Emma Budová
Emma Budová
zdroj: projekt Příběhy našich sousedů 2018/2019

Emma Budová, rozená Bergmannová, se narodila 30. ledna 1933 v Aši do smíšené česko-německé rodiny. Maminka byla Češka a tatínek Němec. Emma měla bratra Gustava a o dva roky mladší sestru Elsu. Rodina se neustále stěhovala, žili v chudobě, neměli koupelnu ani topení. Za války byl otec uvězněn na půl roku do vyšetřovací vazby za pomlouvání Adolfa Hitlera. Po skončení druhé světové války byla většina rodiny pamětnice odsunuta, ale Bergmannovi mohli zůstat. Vychodila pět tříd obecné školy a ve 14 letech nastoupila do přádelny v Aši. Nenaučila se dobře česky. Jazyková bariéra byla příčinou celé řady problémů, které zažívala jak ve škole, tak i v práci. Bratr Gustav bojoval na východní frontě, odkud se vrátil po pěti letech, pak žil v Německu v Regensburgu. Několikrát ilegálně překročil hranice, aby navštívil Emmu a zbylou rodinu. Oba rodiče paní Budové měli zdravotní problémy. Maminka se psychicky zhroutila a otec zemřel na rakovinu plic. Dnes žije Emma Budová v Německu a část rodiny v Čechách. Na dobu války a dobu těsně po ní jen nerada vzpomíná a na spoustu smutných chvil raději zapomněla.