Boleslav Fiala

* 1929

  • „Byl jsem svědkem toho, jak kluk povoláním havíř, Vasrpolák tam odtud, si v Karviné našel nějakou ženskou a naše vojna ho nebavila. Na šachtě byla dráha a tam se vagónovalo uhlí. Jak skončila šichta, tak se obul, oblékl a šel. Když jsme ze šichty odcházeli v útvaru, tak jsem slyšel volání a naříkání. Tonda to udělal asi kvůli tomu, že se chtěl dostat z vojny. Ležel u kolejí a dle naříkání jsem ho poznal. Chytl jsem jednu jeho nohu, ale druhá mně spadla, protože byla krátká…“

  • „Byl vyhlášen nástup u roty na lékařskou prohlídku. Ten, kdo měl jakékoli brýle, tak se z toho dostal a nemusel na šachtu. Můj kolega Bořek Vejpustek našel v domku malé, dětské brýle. Velkej dvoumetrovej chlap a nasadil si je. Jak ho uviděli s brýlema, tak ho poslali pryč. Já jsem šel vedle něho o půl těla menší. Podívali se mi na nohy, omakali svaly a řekli: Dobrý.“

  • „Seznámil se s tátou, který pracoval jako zedník. Huzovský kostel byl zanedbaný s opadanou omítkou. Táta tehdy ještě dělal ve stavebním podniku a po práci mu biskup Tomášek namíchal kalfas malty, svázali dva žebře a až po římsu otec kostel zamítal. Bylo to hrozný. Žebře navázaný do výšky osmi až desíti metrů a na tom kladka. Biskup mu navrch vytáhl kalfas malty, táta to vyházel, spustil dolů a ten mu nahoru poslal druhou dávku malty. Tak to flikovali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Štarnov, 17.01.2018

    (audio)
    délka: 03:11:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Místo uniformy krumpáč a lopata

Boleslav Fiala v roce 1962
Boleslav Fiala v roce 1962
zdroj: archiv pamětníka

Boleslav Fiala se narodil 24. prosince 1929 v Moravské Huzové. V říjnu 1950 nastoupil základní vojenskou službu. Tehdy uvažoval, že se stane profesionálním vojákem. To ale ještě netušil, že ho zařadili do pomocných technických praporů, konkrétně k 53. PTP v Libavé. Dodnes neví, proč se tak stalo. Mohlo to být kvůli jeho víře v Boha, aktivnímu členství v Sokole nebo jen kvůli tomu, že jeho spolužáky ze školy poslali po vykonstruovaném procesu na několik let do vězení a on sám byl StB vyslýchán. V PTP pak pracoval nejprve v černouhelném Dole Antonína Zápotockého a pak několik měsíců v Dole Darkov v šachtě Mír. I po uplynutí dvouleté „vojenské služby“ Boleslava Fialu dál nezákonně drželi v PTP. Velitelé pak vojáky přesvědčovali, aby podepsali smlouvu na práci v dolech či ve stavebnictví, s tím, že pak budou ihned propuštěni z armády. Pamětník měl obavy, že v dolech přijde o život, a tak se upsal jako dělník do stavebnictví. Několikrát se pokoušel odejít do jiného zaměstnání, ale svolení dostal až po roce. Nastoupil pak v podniku Výzkumný a vývojový ústav dřevařský ve Šternberku, v němž pracoval až do odchodu do penze. V roce 2018 žil se svou manželkou Jitkou ve Štarnově.