Běh pro Paměť národa
cs_CZ de_DE en_GB fr_FR hr_HR hu_HU hy_AM ka_GE pl_PL ro_RO ru_RU sk_SK uk_UA 

František Zahrádka (1930) - Životopis


Veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů. Pokud můžete doplnit materiály k tomuto pamětníkovi, prosím, kontaktujte nás.

Pokud se cítíme být chlapy, musíme vždycky odporovat zlu

František Zahrádka se narodil 30. října 1930 v Děčíně. Matka Kristýna Zahrádková, roz. Dominová, pocházela z osmi dětí a pracovala jako pomocná dělnice například v cihelnách, otec František Zahrádka bojoval v legiích v Itálii. Po návratu domů byl jeho 32. střelecký pluk přesunut na Slovensko, kde utrpěl v bojích s maďarskými bolševiky zranění nohy. Od té doby byl částečně invalidní. Zaměstnání sehnal jako pomocný zaměstnanec na dráze. Rodina tudíž mnoho cestovala podle toho, jak byl otec služebně překládán na nová místa. Kromě Františka se manželům Zahrádkovým v Děčíně narodil i mladší syn Luděk. Do obecné školy začal František Zahrádka chodit v Meziměstí u Broumova. Až do roku 1937 vyrůstal společně s německými dětmi a nepociťoval žádné rozepře. Problémy nastaly v roce 1938 a vyvrcholily jedné říjnové noci, kdy byla celá rodina vyhnána ze svého domova. Ještě před začátkem války utrpěl bratr Luděk těžký úraz, když byl sražen automobilem. Matku těžkosti poslední doby zasáhly natolik, že se psychicky zhroutila, otec byl v té době již služebně poslán na Svitavsko. Mladý František tak žil sám v železničním vagonu u cizí rodiny. Jako postel mu posloužila stará vana, s jídlem i ošacením pomáhali i skauti. Počátek války prožil již ve Veselí nad Lužnicí, kam si jej 15. března 1939 odvezla jeho teta. Rodina se opět spojila až po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Společně žili v Českých Budějovicích až do zatčení obou rodičů v roce 1944. Tatínek se z vyšetřování vrátil v prosinci, maminka až na konci války v květnových dnech roku 1945. Po válce se František Zahrádka zapojil do činnosti obnoveného Junáka v Českých Budějovicích, kde se stal členem 10. oddílu. V poúnorové době, kdy dokončoval studia na radiomechanika, v něm uzrálo rozhodnutí aktivně se zapojit do skautského odporu proti novému lidově demokratickému režimu. Tiskly se letáky, vydával se a kolportoval časopis Za pravdu. V lednu 1949 převedl Zahrádka i svou první skupinu skautů do Bavorska. Během jednoho z ilegálních přechodů vešel ve styk i s americkou CIC. Dohodli se na získání kontaktů mezi důstojníky československé armády. Celkem během čtyř ilegálních přechodů převedl asi 11 osob do zahraničí. Zatčen příslušníky OBZ byl 3. září 1949. Hlavní přelíčení u Státního soudu v Praze se konalo 8. a 9. prosince 1949. Mezi dvaceti obviněnými byl kromě Zahrádky i Sylvester Müller nebo poručík letectva, který dodával tajné materiály z vojenského prostředí, Václav Bárta. Zahrádka byl nakonec odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství na 20 let těžkého žaláře, k peněžitému trestu 20 000 Kčs, ztrátě čestných občanských práv na 10 let a čtvrtletnímu zostřenému loži. Týden po soudu byl vlakem transportován do Plzně na Bory, kde byl umístěn v oddělení samoty B. Po dvou letech, 6. listopadu 1951, byl František Zahrádka při váze 45 kg uznán schopným práce v uranových dolech a přesunut do svého prvního jáchymovského uranového lágru Nikolaj. Tam nejdřív pracoval jako pomocník lamače na šachtě Eduard. Dne 17. července 1952 opustil Zahrádka tábor Nikolaj a byl individuálně přesunut na tábor Vykmanov II. Dva roky tam pracoval na obávané třídičce rudy. V zimě 1956 pokračoval na další uranový lágr Vojna, tentokrát na Příbramsko. Tam byl vězněn od 6. ledna 1956 do 3. března 1957, kdy byl převezen na sousední tábor Bytíz. Pracoval opět jako lamač. Při příchodu na tábor Vojna prodělal hned v únoru 40 dní korekce, kterou si „vysloužil" za údajné přípravy útěku. Během věznění na Vojně mu zemřela matka a krátce na to při věznění na Bytízu i otec. Na táboře Bytíz Zahrádka ještě pokračoval v práci na lamačině, ale díky MUDr. Každanovi se dostal na povrch a mohl začít postupně pracovat i ve svém oboru jako elektrikář. Veliká amnestie v roce 1960 ho minula, ale stále více se i ve vězení mohl věnovat své profesi. Díky tomu se 3. března 1961 dostal na Technické oddělení MV v Praze na Pankráci, kde mohl pracovat na zlepšovacích návrzích ve svém oboru. Propuštění se František Zahrádka dočkal 3. září 1962. Neměl se kam vrátit. Nastoupil proto do uranových dolů v Příbrami, kde pracoval jako elektrikář až do odchodu do důchodu v roce 1981. V dubnu 1966 potkalo Františka Zahrádku veliké štěstí, když se oženil s Marií Voldřichovou. Tato milionová ženská, jak ji sám nazývá, stála věrně po jeho boku celých 33 let až do své smrti. Byla sportovkyně stejně jako on. Jezdili společně na jachtu, v zimě běhali na lyžích po milované Šumavě i na nejvyšší vrch nedalekých Brdských lesů Tok. Žel, děti manželům Zahrádkovým souzeny nebyly. V roce 1968 se František Zahrádka aktivně zapojil do vzniku K 231 v Příbrami. Společně se sociálním demokratem Františkem Harlasem iniciovali zahajovací shromáždění, na které přivezli i gen. Palečka nebo Otu Rambouska. František Harlas se stal poté předsedou K 231 v Příbrami a František Zahrádka tajemníkem. Se stejným elánem se František Zahrádka vrhl i v roce 1990 na zakládání pobočky Konfederace politických vězňů v Příbrami. Opět patřil mezi nejaktivnější členy a od počátku byl zvolen za předsedu pobočky. Spolu s dr. Jiřím Málkem se rozhodující měrou zasloužil o vybudování ojedinělé expozice Muzea 3. odboje a Památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami. Za své celoživotní postoje byl František Zahrádka oceněn celou řadou vyznamenání, v roce 2007 mu byl z rukou prezidenta Václava Klause předán i Řád T. G. Masaryka.

 

Komentáře (0)

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní badatelé. Do e-badatelny se můžete zaregistrovat zde.

VSTUP DO E-BADATELNY

Login:Heslo:

Registrace do e-badatelny

Ztracené heslo?


NASTAVIT JAKO HOMEPAGE  | RSS  | KONTAKTY  |  (c) 2000 - 2016 Post Bellum