Únor 1948 patří k nejdůležitějším mezníkům našich novodobých dějin. Byl vyvrcholením procesu, jenž započal už v roce 1945 a skládal se z celého řetězce navzájem podmíněných a propojených událostí, snah KSČ o získání moci a velmocenských zásahů do Československé zahraniční politiky (odmítnutí Marshallova plánu na příkaz Moskvy). Komunistická strana se od počátku, tj. minimálně od roku 1945, snažila vytvořit podmínky, jež by ji umožnily strhnout na sebe veškerou moc ve státě. Tomu přizpůsobila i svojí vnitřní a zahraniční politiku, tzn. snaha získat agenty a spolupracovníky v jiných stranách, rozbít Národní frontu v daném složení a dosadit do ní nové složky, postupně infiltrovat a ovládnout bezpečnostní aparát (tajné služby, SNB, armádu). Komunistický ministr vnitra Nosek obsazoval postupně všechna důležitá místa v bezpečnostním aparátu členy KSČ. Podobná situace panovala i v armádě, kde tyto akce řídil Bedřich Reicin. Roku 1946 zřídilo vedení KSČ zvláštní oddělení, které verbovalo spolupracovníky v ostatních stranách a získávalo od nich informace a dávalo jim pokyny jak ovlivňovat politiku svých stran ve prospěch politiky KSČ. Úsilí komunistů nahrávaly vnitřní poměry v Československu, které v plné míře zcela neodpovídaly poměrům v zavedených demokraciích (systém pouhých čtyř stran, jiné nebyly povoleny, nejistá bezpečností situace v pohraničí po obou odsunech, divokém i „řádném“, řádění tzv. revolučních gard v pohraničí a rozsáhlé rabování zde zanechaného majetku), i sympatie velké části československé společnosti vůči levici. Svojí populistickou politikou a neustálým vyvoláváním sporů s jinými politickými stranami destabilizovala KSČ politickou situaci v Československu. Počátkem roku 1948 již byla politická situace zcela vyhrocena. Krize začala 20. 2. 1948. Na protest proti personálním změnám ministra Noska v SNB a kterými se předseda vlády K. Gottwald odmítl zabývat, podalo 13 nekomunistických členů vlády, z celkem 28, do rukou prezidenta demisi. O svém kroku prezidenta předem neinformovali ani si nezajistili podporu sociálních demokratů a nestranických ministrů L. Svobody (ve skutečnosti tento muž stál na straně komunistů) a J. Masaryka, jenž demisi odmítl. Politická krize trvala pět dní a byla vyplněna sérii dramatických událostí, na jejichž konci byl pád vlády a převzetí moci komunistickou stranou. Během té doby byl prezident E. Beneš vystaven nátlaku komunistů i představitelů a zástupců dělnického hnutí a odborů. Byli zatýkáni představitelé nekomunistických stran a nepohodlné osoby a prováděny prohlídky v sekretariátech nekomunistických stran, ozbrojovány Lidové milice a svolávány demonstrace (24. 2. 1948 proběhla generální stávka), vznikají tzv. akční výbory, které „čistí“ závody, úřady a školy od nekomunistů a jsou zastaveny první nekomunistické noviny (Svobodné slovo), nad jinými přebrala KSČ kontrolu (Lidová demokracie). Nejvyšší představitelé nekomunistických stran se v průběhu krize chovali naprosto diletantsky a nezodpovědně. Jediným viditelným odporem vůči chování komunistů byla demonstrace asi 5 000 studentů, učitelů a novinářů, kterým se i přes odpor Lidovým milicí a komunisty ovládaných bezpečnostních složek podařilo dojít až na pražský hrad, aby vyjádřili prezidentovi svoji účast a podporu. Ten je však nepřijal. Za účast v tomto pochodu byli mnozí z nich zatčeni a perzekuováni. 25. 2. 1948 přijal prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů. Dle tehdejších zákonů nemusel Gottwald rozpustit vládu, ale mohl odstoupivší ministry nahradit jinými osobami, což také učinil. Čistky a zatýkání pokračovaly i v následujících dnech a týdnech. Cesta k nastolení totalitního komunistického režimu byla otevřena.
Před spuštěním železné opony - 1946 - 1949 (288) Padesátá léta - 1948 - 1959 (398)
narodila se 13. května 1926 v Olmouci v letech 1939-1941 působila v odbojové organizaci na území Podkarpatské Rusi do konce války se v Palestině starala o raněné vojáky po válce žila se svou rodinou na Slovensku ze zdravotních důvodů (následek brutálního ... 
evangelický farář, písničkář a politický vězeň narozen 18. října 1942 z matčiny strany měl evangelické kořeny ovlivněn beat generation a Novým zákonem důležité setkání s Vráťou Brabencem na vinařské škole studia teologické fakulty nové formy pastorace ve ...
narodil sa 1. januára 1929 v Starej Ľubovni po skončení meštianskej školy sa u otcovho priateľa učil za maliarskeho tovariša túžil po vyššom vzdelaní, a preto odišiel do Bratislavy, kde popri zamestnaní navštevoval večernú školu gymnázia Viliamova rodina mala v ...
narozen 28. listopadu 1928, od mládí skautem v květnu 1945 aktivním účastníkem Pražského povstání v roce 1948 odsouzen na šest měsíců za rozšiřování protikomunistického samizdatu Svobodný zítřek za účast na povstání 17. května 1949 odsouzen ve skupině s ...
narozen 23. 2. 1934 v Praze na podzim 1939 se rodina stěhuje do Sušice, kde tráví celou válku v květnu 1945 je svědkem osvobození Sušice a celého regionu americkou armádou po válce je nadšeným skautem a zažívá poslední tábor před zákazem Skautu, a to v ...
narozen 24. 8. 1922 v Hradci Králové syn prvorepublikového politika sociální demokracie Františka Klabana za války se aktivně podílel na domácím odboji, nejprve v rámci Obrany národa, poté pomáhal parašutistům v roce 1944 byl prvním, kdo pomohl parašutistům ...
narozen 11. února 1924 v Karviné v roce 1942 odveden ke službě ve wehrmachtu po výcviku služba u zajišťovacího praporu ve Francii v roce 1944 od své jednotky utekl a padl do spojeneckého zajetí po internaci vybrán ke službě ve spojeneckých ozbrojených ...
narozen na Slovensku v obci Fokušová 20. 2. 1924 v roce 1941 se odstěhoval do Prahy, kde prožil Pražské povstání po válce začal působit u SNB ve Štěkni v letech 1946–1947 1947–1948 působil u pohraniční stráže v jižních Čechách únor 1948 prožil v Praze ...
narozen v Třešti na Moravě v roce 1931 s rodiči žil na Slovensku po okupaci museli zpět do českých zemí, studoval v Praze na střední škole založil „Svaz svobodných studentů“, distribuoval letáky v létě 1948 jako nezletilý zatčen, strávil čtrnáct dní ve ...
narozen 20. 7. 1928 v Praze ve středostavovské rodině za hospodářské krize rodina postižena nezaměstnaností formativní zážitky z období Mnichova, okupace a Pražského povstání ve 40. a 50. letech básnický apologeta vládnoucího režimu výrazné angažmá v ...
