Biskup Petr Esterka slaví 85. narozeniny a má na co vzpomínat – po útěku za železnou oponu vystudoval v Římě, doprovázel kardinála Berana na pastorační cestě po USA, byl u svatořečení Anežky České i sametové revoluce.
Riskantní útěk po drátech vysokého napětí je důkazem, jak silná byla touha lidí dostat se na svobodu z komunistického Československa, které v době normalizace ostrahu hranic ještě zesílilo.
Jiří Barteček narukoval na vojnu k Pohraniční stráži. Ale místo aby železnou oponu střežil, sám za ni roku 1975 utekl. Přeplaval do Rakouska a na dobrodružnou cestu na Západ vzal i dva kamarády.
Riskantní přelet do Rakouska uskutečnil s tříletým synem na zádech. „Řekl jsem si – smrt, nebo život. Nechtěl jsem v tomto systému žít.“ Jeho čin fascinoval rakouská média.
Železná Ruda se stala symbolem rozděleného světa. V horském středisku na česko-bavorské hranici končila železniční trať; nádražní budova, kterou prochází státní hranice, byla legendou, o níž se mluvilo, ale dostal se sem jen málokdo.
Komunističtí poslanci schválili 11. července 1951 zákon o ochraně státních hranic, který občanům Československa upřel základní právo na svobodu pohybu. Na jeho základě vznikla Pohraniční stráž – a pohraničníci tento smutný den slavili jako svátek.
Porevoluční ministr zahraničí Československa Jiří Dienstbier přestřihl dráty železné opony společně s německým ministrem zahraničí Hansem Dietrichem Genscherem nedaleko Rozvadova.
František Wiendl strávil komunistických lágrech přes deset let. Odsoudili ho za velezradu, pomáhal totiž jiným přes hranice do svobodného světa.
Do ďábelské pasti StB padl jako první 23. dubna 1948 zakladatel firmy ETA Jan Prošvic.
9. listopadu 1951 podal velitel Pohraniční stráže plk. Ludvík Hlavačka návrh na zřízení minových polí na úsecích hranice se západním Německem a Rakouskem.