Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.
„Dubček jako funkcionář nebyl naivní a ovládal umění intrik a taktizování, jinak by se nedostal do čela KSČ,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Jaký ale byl jeho život a politická dráha před rokem 1968? A jaké souboje vedl s Gustávem Husákem už v šedesátých letech?
Příjezd sovětských tanků do centra severočeského Liberce před 54 lety měl dramatický průběh a tragické následky. Letos si ho Liberečtí mohli připomenout i besedou s aktéry a svědky tehdejších událostí.
Ikona olympiády v Mexiku roku 1968, ale i blízká spolupracovnice Václava Havla nebo podporovatelka ukrajinských sportovců v době anexe Krymu. Věra Čáslavská by 3. května oslavila 80. narozeniny.
Květa Běhalová za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během pražského povstání pronikla do německého vlaku. Po válce se nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Definitivní vystřízlivění přinesla srpnová okupace roku 1968.
Jak vnímali srpnovou invazi pamětníci, kteří v roce 1968 byli ještě dětmi nebo teenagery? Jejich vzpomínky se navzájem liší mírou dramatičnosti i tím, nakolik událostem okolo sebe mohli porozumět. V jednom se ale shodují: 21. srpen 1968 jim změnil život.
Připomínat Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 upálil a o tři dny později zemřel, bylo nebezpečné. Komunisté se poselství jeho oběti, kterou chtěl vyburcovat společnost k odporu proti nesvobodě, snažili vymazat z paměti národa.