„Hnali nás dál a dál…“ Hladový pochod Němců dorazil před 79 lety do Králík
Tuto pamětní desku dnes najdete na pomníku u krnovské synagogy. Pro Paměť národa vypovídali jedni z posledních žijících pamětníků tragické události.
Články (15)
stránka 1 / 2
Nechtěné vzpomínky. Pochod Krnov–Králíky, divoký odsun německých žen a starců
Na konci školního roku jsme se s mými studenty rozhodli připomenout oběti Hladového pochodu z konce června 1945. Sami jsme tak poznali, o jak zbytečnou a krutou akci se tehdy jednalo. Dvojí překonání hřebenu Jeseníků nepřežila desetina z více než tří tisíc lidí.
Sudetští Němci: vděčný terč vždy nadosah. Hodili se Klausovi, Zemanovi, Babišovi
Jméno „Posselt“ i „sudetští Němci“ fungují v Česku i tolik let po vyhnání německého obyvatelstva jako červený hadr. Tedy pro tu část společnosti, která antipatie či rovnou nenávist k sudetským Němcům stále bere jako pevnou součást tuzemského života i politiky.
Jako děti zažily odsun. Komiksy s jejich příběhy vyšly v němčině a španělštině
Pro Paměť národa Jan Blažek zaznamenává mimo jiné výpovědi pamětníků žijících v Německu. Knihu Odsunuté děti, oceněnou Zlatou stuhou, tvoří pět příběhů, které popisují odsun Němců z Československa. Nyní se publikace dočkala vydání ve dvou dalších jazycích.
Z kaple se stala pozorovatelna pohraničníků. Příběh zničené Hůrky
V Hurkenthalu, šumavské sklářské osadě Hůrka, působil svérázný kněz Ignác Březina, který měl rád lidi, pivo a během kázání nenápadně šňupal tabák. Malé příběhy této vsi byly ukončeny velkými dějinami. Hůrka na počátku 50. let lehla popelem, vojáci zničili všechno.
Radní v Krnově blufovali? Díky sudům s petrolejem synagoga v roce 1938 neshořela
Jako zázrakem přečkala nacistické řádění a Křišťálovou noc. Roku 1942 zažila deportace místních Židů, pochod smrti osvětimských vězňů a pak i poválečné utrpení německých civilistů. A dnes tu stojí doklad současného usmiřování, pomník „hladového pochodu“ Němců.
Každý by to nevydržel. Osud Němky ze Sudet. Těžký i plný naděje…
Němka ze sudetského Krušnohoří osiřela za druhé světové války: tento původ předurčil Růženu Pavlíkovou k osudu plnému těžké práce a nuceného stěhování. Prožívala ale také naději a dobré vztahy. Cizí lidé, kteří se jí ujali, se pro ni stali novou rodinou.
Byli to naši sousedé… A pořád jsou
Na přelomu dubna a května se do šumavské Kvildy turisté nehrnou. Vleky stojí, na cyklistiku je ještě chladno. Letos bylo ale i tou dobou v nejvýše položené české obci živo. Díky jihočeské pobočce Paměti národa se tam postupně sešlo 150 středoškoláků.
Vysídlená paměť na korbě kamionu
Po měsících putování Evropou dorazila do centra Prahy netradiční výstava. Jmenuje se Vysídlená paměť a vypráví příběhy lidí, kteří museli opustit své domovy.
Staleté grunty jako cvičné terče pro děla. Jak zmizel šumavský Milov?
Po modré turistické značce dojdete ze šumavské vesnice Nicov směrem na Kašperské Hory do míst, kde stávala obec Milov. Dnes tu po ní nenajdete žádné stopy, po odsunu německých obyvatel a řádění vojáků Československé lidové armády si to místo vzala zpět příroda...
Co jsme si zažili s kolektivní vinou…
Konflikty národů vždy zanechávají neblahé dědictví. Demonstrace kvůli česko-německé deklaraci před 25 lety. Před 20 lety volební kampaň, která bránila české chalupy. Prezidentské volby, kdy „rozhodují“ Sudeťáci nebo uprchlíci. Zbavíme se dědictví kolektivní viny?
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Následující stránka