Michal Šmíd
Proděkan mě shodil z pódia, vzpomíná Robert Novák na listopad 1989
Robert Novák patřil k revolučně naladěným studentům pedagogické fakulty v Hradci Králové, kteří se snažili získat podporu pro stávku pražských vysokých škol. Získal ji, když ho napadl proděkan.
Věci se mění k lepšímu, jen to někdy skřípe. Příběh Jaromíra Bláhy
V listopadu 1989 přesvědčil brněnské studenty, aby neukončovali stávku před Prahou, o deset let později bránil kácení pralesa na Šumavě. „Kdybych nic jiného neudělal, tak tohle mělo smysl," říká Jaromír Bláha.
Že jsem mluvil na Albertově ví málokdo, ale každý zná Dračí doupě
„Poroba je horší než smrt a o svobodu se musí bojovat, a nelze bez ní žít,“ hřímal v pátek 17. listopadu 1989 odpoledne na manifestaci na Albertově student třetího ročníku Matematicko-fyzikální fakulty UK Martin Klíma.
Válku proklínám, říká veteránka bojů u Dukly Věra Suchopárová
Do roku 1989 se slavil 6. říjen jako Den Československé lidové armády. V tento den roku 1944 českoslovenští vojáci překročili hranice předválečného Československa a v Dukelském průsmyku zavlála československá vlajka.
Vrátit se, či zůstat? Příběhy Čechů, kteří byli 21. srpna 1968 v zahraničí
Díky uvolnění cestování v roce 1968 trávilo rekordní množství Čechoslováků dovolenou v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?
Po stopách chalupářů z undergroundu v Českém středohoří
Ve východní části Českého středohoří se můžete vydat po stopách mladých lidí, kteří na venkově hledali v době 70. a 80. letech svobodu. Jejich příběhy ukazují tupou brutalitu normalizačního režimu, který jejich „baráky“nechal zbourat.
Leželi jsme komunistům v žaludku. Příběh sociálního demokrata Karla Hrubého
Karel Hrubý byl jedním ze 200 tisíc sociálních demokratů, kteří odmítli sloučení Československé sociální demokracie s KSČ, ke kterému došlo 26. června 1948. V roce 1955 putoval na deset let do vězení.
Lidé plakali radostí, že už je nebudou bít. Příběh Emila Pupika vyhnaného z Brna
Když sedmnáctiletého Emila trýznili v Kounicových kolejích, jeho babička a maminka s malým bratrem se vydaly 30. května 1945 na tzv. brněnský pochod smrti. Třicet tisíc německých žen, dětí a starých lidí šlo v horku bez přestávky, jídla a pití k rakouským hranicím.
Tragédie v Hroubovicích. Sousedé vraždili ve jménu „spravedlnosti“
Židovskou maminku Richarda Husche čekala po návratu z Terezína strašná zpráva: jejího německého muže umučili a zastřelili sousedé. Poté ji se čtyřmi dětmi internovali v táboře pro Němce. Příběh Richarda Husche vypráví o poválečném násilí a vyřizování účtů.
Zákřovský masakr ze sklonku války vyšel najevo až po osvobození
Zatímco v některých moravských městech už slavili osvobození, v malé osadě Zákřov východně od Olomouce nacisté vypalovali, mučili a vraždili. Při masakru na oslavu Hitlerových narozenin zahynulo krutou smrtí 19 mužů.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Stránka 2
- Stránka 3
- Stránka 4
- Stránka 5
- Aktuální stránka 6
- Stránka 7
- Následující stránka