michal.smid@postbellum.cz
Michal Šmíd
Články (64)
stránka 4 / 7
Vysídlená paměť na korbě kamionu
Po měsících putování Evropou dorazila do centra Prahy netradiční výstava. Jmenuje se Vysídlená paměť a vypráví příběhy lidí, kteří museli opustit své domovy.
Jako děti Lidice přežily. Těžké osudy ale nesly po celý život
Tři příběhy, tři osudy. Spojuje je místo narození – středočeské Lidice. A také skutečnost, že jako jedny z mála lidických dětí vyhlazení vesnice přežily. Nacisté si je vybrali k „poněmčení", ale své plány naštěstí nestihli uskutečnit…
Od zapomnění k připomínce, odkaz židovských Boskovic žije dál
Před osmdesáti lety muselo opustit moravské Boskovice 458 židovských obyvatel. Naprostá většina z nich skončila v nacistických vyhlazovacích táborech, domů se jich vrátilo jen 14.
Takovej život neměl nikdo, vyprávěl Vlastimil Marek
Jóga, new age, world music… fenomény, které jsou běžnou součástí naší reality. Šířit je v podmínkách rigidního československého komunistického režimu ale znamenalo vystavovat se různým rizikům včetně zatčení a věznění.
Tváře na snímcích z Terezína hledají jména
Před nedávnem bylo v pozůstalosti po novináři Milanu Weinerovi (1924–1969) objeveno drobné fotoalbum s unikátními fotografiemi z terezínského ghetta. Podaří se po téměř 80 letech vypátrat, koho zobrazují?
Den památky obětí holocaustu
Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 78 tisíc Čechů a Moravanů.
Zrod Charty 77 provázela automobilová honička v pražských Dejvicích
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s čerstvým prohlášením Charty 77.
Václav Havel říkal nahlas, co jsme jen tušili
Byl jednou ze stěžejních osobností českých dějin 20. století. Václav Havel nás opustil před deseti lety. Jak na něj vzpomínali lidé, kteří se s ním setkali? V koláži vzpomínek na prvního českého prezidenta nechybí ani hlas jeho samého.
Všichni svědkové holocaustu zemřou. Velké neštěstí pak budeme vnímat jinak
„V Terezíně nebylo muzeum ghetta, ale muzeum SNB – to je taková výstižná zkratka,“ popisuje Adam Drda, jak se komunistický režim stavěl k připomínce holocaustu. Tématu se věnuje víc než tři dekády a v rozhovoru bilancuje, jak se náhled na šoa za tu dobu posunul.
Miloš Vystrčil: Doba je taková, jací jsme my
Po loňské pauze vynucené pandemií mohlo zaplněné auditorium pražského Národního divadla 17. listopadu tleskat laureátům Cen Paměti národa. Zároveň se při této příležitosti sešlo Kolegium Paměti národa.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Stránka 2
- Stránka 3
- Aktuální stránka 4
- Stránka 5
- Stránka 6
- Stránka 7
- Následující stránka