Markéta Bernatt-Reszczyńská
Bachaři napětí před amnestií stupňovali. V květnu 1960 režim propustil část politických vězňů
Mezi 10. až 12. květnem 1960 vyšli z vězení političtí vězni, kteří strávili v drsných podmínkách komunistických lágrů i deset let na základě vykonstruovaných obvinění – letci a vojáci bojující na západní frontě, řeholníci a řeholnice, skauti, sedláci a mnozí další.
U vzniku VONS stála bojovnice proti nespravedlnosti Dana Němcová
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných už od roku 1974, kdy sepsala svědectví o brutálním policejním zásahu proti účastníkům koncertu v Rudolfově.
Osvobozena v Bergen-Belsenu. Příběh Evy Smolkové-Keulemansové, první profesorky analytické chemie
Osmnáctiletá Eva ležela 15. dubna 1945 na betonové podlaze v jednom z baráků koncentračního tábora Bergen-Belsen s desítkami vězeňkyň a měla hrůzu, že Spojenci o existenci lágru nevědí. Dunění, které slyšely a které je udržovalo při životě, totiž ustalo.
Z Buchenwaldu na zámek Štiřín. Příběh Pavla Kohna
Když se patnáctiletý Pavel Kohn z Prahy dočkal 11. dubna 1945 v koncentračním táboře Buchenwald osvobození americkou armádou, měl za sebou tříleté věznění v Terezíně, Osvětimi, Blechenhammeru a pochod smrti. Návrat nebyl jednoduchý.
Nikdy se nevzdat. I když toho má člověk dost. Příběh Ruth Bondyové
Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.
Vy nám tanky, my vám branky! Hokejová pomsta za invazi odstartovala normalizaci
Následných oslav zneužila Státní bezpečnost. „Najednou to cinklo, řinčela výkladní skříň a Aeroflot byl zdemolován,“ vzpomínal Vít Ryšánek, který slavil druhou porážku Sovětů na Václavském náměstí.
Mít se na koho obrátit. Příběh Hany Lobkowiczové
Vyrůstala ve velké rodině právníka Bohumila Nováka a rodinu považovala vždy za to nejdůležitější. Právě kvůli ní s manželem neemigrovali, i když život v komunistickém Československu nebyl kvůli jeho šlechtickému původu snadný.
Jen optimismus je recept, jak žít trochu lépe. Příběh Margalit Sonnenfeld
Své rodiče viděla naposledy v březnu 1940 ve vlaku. Zatímco oni z něj museli v Brně vystoupit, Margalit pokračovala v cestě do Palestiny. Když viděla maminku plakat, chtěla vystoupit také. „Potom mi něco řeklo, když chceš žít, musíš jít, a tak to bylo.“
Státní bezpečnost narušila poslední rozloučení s filozofem Janem Patočkou
Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.
V únoru 1948 zase padala klec. Příběh poúnorového emigranta Zdeňka Dittricha
Účastnil se dvou studentských pochodů na Pražský hrad za prezidentem Benešem v době komunistického převratu: nočního 23. února, kdy se zástupci studentů k prezidentovi ještě dostali, i druhého 25. února, který policie násilím rozehnala.
- Předchozí stránka
- First page
- …
- Stránka 6
- Stránka 7
- Stránka 8
- Stránka 9
- Aktuální stránka 10
- Stránka 11
- Stránka 12
- Stránka 13
- Stránka 14
- …
- Poslední stránka
- Následující stránka