Kristýna Himmerová
Matka byla dobrodruh. Židovskou hvězdu nosila, jen když jsme šli na gestapo
Walteru Fischlovi bylo pár měsíců, když se jeho rodiče rozvedli, otec při rozvodu uvedl „z rasových důvodů“. Matka pak za války dokázala ochránit sebe i dítě falešnou identitou. Nejbližší příbuzní ale zahynuli ve vyhlazovacích táborech.
Interpelovat za odchod Sovětů se každý bál. Já se nebál, protože jsem byl rocker
Michael Kocáb se vždy považoval za hudebníka. Politikem se stal neplánovaně. V listopadu 1989 zprostředkoval klíčová jednání mezi komunisty a opozicí. Hned poté se ujal možná nejzásadnějšího úkolu té doby: co nejrychleji vyprovodit sovětské okupanty.
Věznění nebylo nadarmo. I proto jsem ho snášel celkem dobře
Antonín Pavel Kejdana žil od roku 1958 v tajné řeholní komunitě. Musel manuálně pracovat, jen ve volném čase mohl studovat filozofii, řečtinu, dogmatiku. Sotva přijal první řeholní sliby, odvezli ho v roce 1961 z výslechu rovnou do vazební věznice.
V šíleném století jsem prožil krásný život
Zkušenost války ho přivedla k medicíně i do řad komunistické strany. To druhé byl omyl a rozpoznal ho záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Vladimír Beneš, jeden ze zakladatelů české neurochirurgie, zemřel ve věku sta let.
Nejvíc nás zajímalo, kdy odejdou Sověti, vzpomínají lidé z posádkových měst
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem – jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Prožila celé století. Nejhorší byla heydrichiáda
V mrazech roku 1929 bruslila na Vltavě. Pamatuje si flašinetáře u hřbitovů i osmdesáté narozeniny prezidenta Masaryka. Před válkou chodila do Sokola, v květnu 1945 stavěla barikády. Pražská sokolka Věra Kazdová oslavila sté narozeniny.
Já, poslední okupant, odcházím. Příběh sovětského generála Vorobjova
Lituji, že jsem byl aktivním nástrojem chybné sovětské politiky, přiznal generál Eduard Vorobjov, který se v srpnu 1968 podílel jako velitel roty na invazi do Československa. Po sametové revoluci velel odchodu okupační sovětské armády z naší země.
Blaničtí rytíři z Volyně. Bojovali na východní frontě, pak se volyňští Češi z historie vytratili
Devět dní po konci války pochodovali vojáci a vojačky 1. československého armádního sboru v SSSR Prahou za nadšeného jásotu. Na Staroměstském náměstí je z tribuny zdravil prezident Beneš, který se den předtím vrátil z exilu.
Normalizační režim výtvarníky korumpoval, vzpomíná Tomáš Císařovský
„Když člověk nebyl na výtvarné škole, a tím pádem neměl později šanci být ve fondu výtvarných umělců s razítkem v občance, neměl právo ani koupit si slušný papír, dobrý štětec nebo slušnou barvu,“ říká malíř Tomáš Císařovský.
Postavil jsem se na lavičku a začal skandovat ‚Svobodu! Svobodu!’
Hynek Faschingbauer svolal v listopadu 1989 v Domažlicích první demonstraci. “Přišlo mi samozřejmé, že my zdravotníci nemůžeme být lhostejní k násilí na nevinných lidech,” vzpomínal domažlický lékárník a bývalý lékař.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Stránka 2
- Stránka 3
- Stránka 4
- Aktuální stránka 5
- Stránka 6
- Stránka 7
- Následující stránka