kristyna.himmerova@postbellum.cz
Kristýna Himmerová
Články (63)
stránka 2 / 7
Historie je složitější než mýtus o hrdinech a vrazích, říkala Petruška Šustrová
Určující pro ni byla sovětská okupace. Po emigraci nejbližších zůstala sama s dítětem, s normalizací se ale nesmířila. Dva roky kriminálu ji jen utvrdily v přesvědčení, že stát, ve kterém žije, je nelidský. Bývalá disidentka Petruška Šustrová v sobotu zemřela.
Chodil v cele tři měsíce. Pak požádal o výslech, protože se při něm mohlo sedět
„Vy katolíci jste potřebovali kriminál jako prase drbání,“ řekl Ivan Martin Jirous opatovi břevnovského kláštera. Anastáz Opasek tehdy prý jen pokýval hlavou: „A to máš pravdu.“ Od narození legendárního „Opata chuligána“ uplynulo 110 let.
Bůh odcestoval… Křesťané v komunistických věznicích ztráceli i nacházeli víru
Víra v kriminále zpravidla pomáhala, na jejím uchování mnohdy záviselo duševní zdraví vězňů. Víra však není „jednou provždy daný tvar“. Věřící o ni v celách sváděli každodenní zápas s beznadějí. S Kristem se někdy „rvali“, jindy si k němu našli úplně novou cestu.
Laco Déczi dotrubuje. „Ale starat se o to, kdy umřeš, je kravina“
Legendární jazzový trumpetista rodině sehnal falešné doklady a po dvou letech vydírání od StB odjel v 80. letech z Prahy. Nebyl už nejmladší, ale přesto se i v New Yorku prosadil. „Jazz byla Amerika, vždycky jsem tam chtěl,“ říká. Déczi dnes slaví 85. narozeniny.
Myslel si, že tak to chodí: až vyroste, taky půjde do koncentračního tábora
Dnes víme, že trauma holokaustu se přenáší na další generace nejen skrz úzkostnou výchovu, ale i fyzicky. Kniha Na vině je Osvětim přináší rozhovory s dětmi těch, kteří přežili. Čtení z knihy doprovodila přednáška psychoterapeutky, jež je sama z „druhé generace“.
Nejkrutější byly politické procesy. Karel Kaplan pak začal věci vidět jinak
Zemřel historik Karel Kaplan, který zásadně přispěl k poznávání československého komunismu. V 60. letech zasedal v komisi prošetřující politické procesy a důkazy o jeho zločinnosti s ním otřásly. S tajnými archiváliemi pak odešel na Západ a předložil je veřejnosti.
Mám vlasy, takže mě čeká lopata. Máničky svým zjevem říkaly komunistům ne
Muže s dlouhými vlasy v totalitním Československu mnohdy nepustili do tramvaje nebo do kina. „Vlasatci“ často nedostudovali, těžce sháněli práci, šikanovala je policie. Stačilo by se ostříhat. Zachování si vnitřní svobody jim ale za tyhle problémy stálo.
Únor nad nimi zvítězil. Tři příběhy studentů, kteří v roce 1948 byli proti
Komunistům nevěřili, sympatizovali s národními socialisty. Během únorového puče protestovali. Za účast v manifestačních průvodech studenti zaplatili vězením nebo vyloučením ze škol.
Rusové se zachovali stejně jako Němci. Přistavili dobytčáky a vezli nás na Sibiř
Nacisté ho deportovali ve vůbec prvním transportu židovských mužů. Z Polska utekl do Sovětského svazu a komunisté ho odvezli do gulagu. Zachránil se narukováním do čs. armády. „Hrdinové neexistují,“ tvrdil Kurt Markovič, který prošel celou východní frontu.
Estébáci na jógové tábory jezdili. Ovšem ne kvůli jídelníčku a časnému vstávání
Východní spiritualita, psychosomatika, vegetariánství... Politické oteplení 60. let přineslo i do Československa lehký závan kultury hippies. Populární jóga se směla provozovat i za normalizace – jako zdravotní cvičení. Její duchovní rozměr se ale potlačoval.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Aktuální stránka 2
- Stránka 3
- Stránka 4
- Stránka 5
- Stránka 6
- Stránka 7
- Následující stránka