Ve středu 2. května 1945 v půl osmé večer uslyšeli obyvatelé vysočinských vesnic Pustá Kamenice a Čachnov ohlušující výbuch. V nedalekém lese Pekelci najel vlak plný německých vojáků na nálož, kterou tam připravili sovětští partyzáni.
Vesnice Loučka měla na konci války hned dvakrát lehnout popelem. Rodná ves Josefa Petrů však osdu Ploštiny jako zázrakem unikla. Zkáza a dramatické výjevy se jí ovšem nevyhnuly...
Toužila být učitelkou, ale během padesátých let si Iva Ondráčková vyslechla z úst soudruha přednosty školského úřadu jasný verdikt. Svého snu se ale nikdy nevzdala.
Občané městečka Holice nedaleko Pardubic vyslyšeli volání Prahy: na konci války zde proběhlo povstání, které téměř upadlo do zapomnění. Holické povstání je ale po Praze jedno z nejvýznamnějších v českých zemích.
Pro většinu Čechů znamenal 8. květen 1945 úlevu a radost. Německou rodinu Fritschových to nejhorší teprve čekalo. Otřesné podmínky sběrného tábora pro Němce přežil jen třináctiletý Hugo.
Odpoledne 8. května 1945 projely Terezínem první jednotky Rudé armády postupující na Prahu. Osvobození však utrpění vězňů neukončilo, v táboře v té době kulminovala epidemie skvrnitého tyfu.