Jakub Adam
Den po zatčení svých rodičů přihlížela útěku Alfréda Bartoše
Atentát na Reinharda Heydricha následovala výpověď Karla Čurdy, která spustila vlnu zatýkání, prohlídek a výslechů. Eliška Dusilová přišla v jejich důsledku o oba své rodiče.
Nacisté chtěli v jeskyni vybudovat továrnu, zabránil jim v tom místní správce
V Moravském krasu se nachází celá řada skalních útvarů, propastí a jeskyní. Nebýt správce přírodní památky, otce Jana Suchánka, byly by dómy Kateřinské jeskyně nenávratně zničeny.
Fotoalbum: za kamerou Jiří Macák
Jiří Macák (1939 – 2023) je jako kameraman podepsán pod filmy, jako jsou Slavnosti sněženek, Tři veteráni nebo Marečku, podejte mi pero. Podívejte se na jedinečné fotky z natáčení nejen těchto snímků.
V Postoloprtech připomenou poválečný masakr. Možná poslední svědek letos zemřel
„Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945,“ stojí na upomínkové desce hřbitova v Postoloprtech. Kurt Kempe masakr přežil. A tento text nikdy nepovažoval za dostatečný. Přečtěte si komiks o jeho životním příběhu z knihy Odsunuté děti.
Jako děti zažily odsun. Komiksy s jejich příběhy vyšly v němčině a španělštině
Pro Paměť národa Jan Blažek zaznamenává mimo jiné výpovědi pamětníků žijících v Německu. Knihu Odsunuté děti, oceněnou Zlatou stuhou, tvoří pět příběhů, které popisují odsun Němců z Československa. Nyní se publikace dočkala vydání ve dvou dalších jazycích.
Za nacismu patřil k nejhledanějším Romům na Zlínsku, nikdy ho neobjevili
Památníky holocaustu v Hodoníně u Kunštátu a Letech u Písku připomínají tragické osudy Romů a Sintů za druhé světové války. Karel Holomek se pobytu v koncentračním táboře se štěstím vyhnul.
„Pochodovali a při tom spali.“ Jak probíhahlo osvobození Orlických hor?
Když se druhá světová válka chýlila ke konci, bylo Miroslavu Mlynáři šest let. Přesto si příchod sovětských vojáků vybavuje velmi živě.
„Náměstí ztichlo. Lidi čekali, co bude.“ Protest zastínil oslavy Prvního máje
Tomáš Kábrt v roce 1988 narušil v Sokolově Svátek práce provokativním protestem, který stranické funkcionáře zastihl naprosto nepřipravené.
Naše autorka našla inspiraci pro román v příběhu z Magazínu Paměti národa
Spisovatelka Barbora Šťastná v rozhovoru představuje svůj román Samotářky a práci pro Magazín Paměti národa. Její zatím poslední kniha je zčásti inspirována příběhem, který před sedmdesáti lety otřásl Sedlčanskem.
Před rokem ’68 byla členkou strany. Jenže pak z ní normalizace udělala vyhnance
Rozsáhlý proces na začátku sedmdesátých let poslal Annu Tesařovou-Koutnou na dva roky do vězení. Její děti musely žít po dlouhé měsíce bez matky stejně jako ona sama, když vyrůstala.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Stránka 2
- Aktuální stránka 3
- Následující stránka