Boj o Staroměstskou radnici. Německá kapitulace 8. května přišla v nejvyšší čas
Dne 26. října se dožívá sta let paní Marie Dubská, patrně poslední žijící přímá účastnice bojů o Staroměstskou radnici během květnového povstání v roce 1945.
Dne 26. října se dožívá sta let paní Marie Dubská, patrně poslední žijící přímá účastnice bojů o Staroměstskou radnici během květnového povstání v roce 1945.
„Zhasla světla a všechny starší dámy řekly, že to je špatné znamení.“ Charlotta Kotíková vzpomíná na dny, které předcházely komunistickému puči a smrti jejího prastrýce Jana Masaryka.
Kolej Jiřího z Poděbrad se proslavila především jako internátní škola, na které studoval prezident Václav Havel nebo režisér Miloš Forman. Tento neobvyklý vzdělávací ústav byl ale něčím víc než jen líhní budoucích celebrit.
Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo až 9. prosince drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí.
Když Vladimír Brabec před 75 lety uslyšel rozhlasovou výzvu k obraně Prahy, vyběhl do ulic stavět barikády. Zapojil se do skupiny řízené motocyklovým závodníkem Frantou Juhanem a tlumočil jednání s Vlasovci, kteří bojovali po boku povstalců.
Sám o pravdu usiloval celý život jako filozof i jako společensky angažovaný člověk. Inspirativní myslitel, jeden z prvních mluvčích Charty 77 a organizátor bytových seminářů zemřel 28. dubna krátce před svými 93. narozeninami.
Americký režisér a producent animovaných filmů Gene Deitch zemřel minulý týden v Praze, která se mu stala osudnou. Vytvořil v ní oscarový film Munro, zamiloval se a prožil zde šedesát let.
Osmnáctiletá Eva ležela 15. dubna 1945 na betonové podlaze v jednom z baráků koncentračního tábora Bergen-Belsen s desítkami vězeňkyň a měla hrůzu, že Spojenci o existenci lágru nevědí. Dunění, které slyšely a které je udržovalo při životě, totiž ustalo.
Do Prahy přijel na jaře 1945 náhodou. Na vagónu s uhlím v pruhovaném vězeňském mundúru. Devatenáctiletý Avraham Harshalom, tehdy Adam Friedberg, měl štěstí. Zachránili ho Češi, kteří mu poskytli úkryt do konce války.
Devět let strávila v komunistickém vězení, dnes pětadevadesátiletá usměvavá dáma Hana Truncová žije v pečovatelském domě v Hořicích a čile komunikuje se světem prostřednictvím počítače. Přispívá do Krušnohorských novin, a proto jsme ji poprosili, aby napsala i pro nás, jak současnou situaci vnímá.
Vyrůstala ve velké rodině právníka Bohumila Nováka a rodinu považovala vždy za to nejdůležitější. Právě kvůli ní s manželem neemigrovali, i když život v komunistickém Československu nebyl kvůli jeho šlechtickému původu snadný.