Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Marie Hrudníková (* 1933)

• narozena 10. května 1933 v Kolíně

• její dětství poznamenala druhá světová válka a nacistická okupace

• její školu v Červených Pečkách obsadili Němci

• rok před koncem války zahynul v Německu její strýc při náletu na továrnu

• po válce členkou Sokola

• v roce 1948 cvičila na XI. všesokolském sletu v Praze

• vystudovala střední školu a stala se zdravotní sestrou

• v roce 2024 žila v Kolíně

Příběh Marie Hrudníkové zachycuje osud ženy, která prožila válečné období a socialistickou éru v Československu. Narodila se v Kolíně v roce 1933 a její dětství bylo poznamenáno nacistickou okupací. Přestože prožila hrůzy války, našla radost v práci dětské zdravotní sestry.

Hitlerjugend ve škole

Dagmar Hrudníková, rozená Menclová, se narodila 10. května 1933 v Kolíně. Její rodiče, maminka švadlena a tatínek pracující v kolínské továrně, jí poskytli láskyplné dětství v Červených Pečkách. Když jí bylo necelých šest let, začala druhá světová válka, která její dětství významně poznamenala. “Němci přijeli 15. března 1939 a bylo to hrozné. Půl metru sněhu bylo, nebylo to pěkné,” vzpomíná Marie Hrudníková na své první roky života.

Válečná léta včetně školní docházky poté strávila v okupované zemi. “To jsme šli vždycky ráno do školy, a v Červených Pečkách je zámek. Tam stáli vojáci s puškami a my museli chodit okolo dolů do školy přes náměstíčko. Báli jsme se, protože jsme byly malé děti. A zpátky zase,” vypráví pamětnice.

Areál školy ale – stejně jako zmíněný zámek – poté obsadili Němci. “Vyhodili nás ze školy, chodili jsme se učit po hospodách a neměli jsme kde. Naši pěknou školu nám vzali, usídlil se tam Hitlerjugend. Mám na to špatné vzpomínky, ale museli jsme to přežít,” dodává pamětnice. Její dědeček byl legionářem v Rusku, přežil a domů se vracel přes Francii. Se svou ženou, babičkou Marie Hrudníkové, měli malé hospodářství. Maminka pamětnice byla vyučená švadlena.

Strýc zahynul při náletech v Německu

Rok před koncem druhé světové války odvedli strýce Marie Hrudníkové – bratra její maminky – na práci do Německa. “Ty, co nebyli ženatí, ty svobodné odvezli do Německa. Byli tam nasazeni do továrny, kde se dělaly zbraně pro Němce. Udělali tam nálet a všichni, chudáci, zahynuli. Ani nevíme, kde náš strýc vůbec je. Takový hodný byl, bylo mu 31 roků. To nás poznamenalo hodně. V Pečkách má na náměstí takovou destičku. Je to smutné,” popisuje pamětnice.

Osvobození v roce 1945 znamenalo nový začátek. Marie Hrudníková se s rodiči přestěhovala do Kolína, kde dokončila střední zdravotnickou školu a stala se dětskou zdravotní sestrou. Práce v medicíně jí přinášela radost a naplnění. Ve stejné době, kdy se začínala učit, tedy když jí bylo 16 a půl roku, se seznámila se svým budoucím manželem. Zůstali spolu nakonec 60 let.

Život pod přísnou rukou režimu

Marie Hrudníková pracovala původně jako zdravotní sestra v nemocnici. Po mateřské a rodičovské dovolené s dcerou Hanou se chtěla vrátit do práce. Manžel jí však nechtěl dovolit práci v nemocnici na nočních směnách, a protože se uvolnilo místo v krámku s obuví, kde coby obuvnický mistr pracoval, začala pracovat právě tady spolu se svým mužem.

Její manžel byl veteránem z první světové války a bojovníkem za svobodu. Za druhé světové války zase pomáhal partyzánům. “Nebál se, dával partyzánům jídlo nebo jim také nosil zbraně. Byl totiž na Moravě a tam jsou lesy, tam jim to nosil. Bylo to pěkné, ale už bych válku nechtěla prožít,” uzavírá pamětnice.

Život v socialistickém Československu pro Marii Hrudníkovou nebyl vždy snadný. Postoje jejího manžela vůči komunistické straně a režimu způsobovaly rodině problémy, včetně omezení vzdělání pro dceru Hanu – ta nemohla jít studovat, co chtěla, a vyučila se prodavačkou. V roce 2024 žila Marie Hrudníková v Kolíně.