Tomáše Radila ve věku 13 let deportovali s celou rodinou do Osvětimi. Zatímco velká část příbuzných se odtamtud nikdy nevrátila, pamětník se dočkal osvobození. Několikaměsíční osobní zkušenost s nacistickou genocidou jej ovlivnila na celý život.
Velkou většinu svého života prožila v Praze, narodila se v Jeruzalémě, kam se jejím rodičům na počátku války podařilo utéct před nacisty. Eva vzpomíná na šikanu soudruhů z uličního výboru v 50. letech i na tragicky zesnulého manžela Josefa Vavrouška.
Jednoho srpnového dne roku 1965 se na vlnách Jaderského moře houpal nafukovací člun a v něm pět lidí: pětašedesátiletá Marie Fischlová, její dcera Helena Kosková s manželem Ivem a jejich čtyřletá holčička Eva.
Osud Renée Goldové určovaly její židovský původ i katolická víra, útrapy však překonávala i díky své vytrvalosti, smyslu pro humor a dobrým přátelům.
Když se sestry zotavovaly v květnu 1945 z tyfu a podvýživy, starali se o ně britští studenti medicíny. Jednomu z nich čtrnáctiletá Eva z vděčnosti věnovala své kresby z nemocnice. Andrew Matthews je celý život opatroval a jeho dcery je poskytly Imperial War Museum.
Anna Fidlerová se zamilovala do Lorise Sušického ve středoškolské skupině Mladá kultura. Když se za války ukrýval na Kolínsku, jezdila za ním každý víkend na kole z Prahy. Při loučení před jeho transportem do Terezína si oba mysleli, že se po čase shledají.
Dne 19. dubna 1943 vpochodovali nacisté do varšavského ghetta, aby ho zlikvidovali jako dárek k Hitlerovým 54. narozeninám 20. dubna. Jejich plán nevyšel. Obyvatelé ghetta povstali a obrovské přesile dokázali vzdorovat až do 16. května.
Před 60 lety vzlétl do vesmíru první člověk – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Splnila se tak vize Julese Verna, nejoblíbenějšího spisovatele chlapce Petra Ginze z česko-židovské rodiny. V terezínském ghettu nakreslil ilustraci k jeho románu Do Měsíce, kterou vynesl na oběžnou dráhu první izraelský astronaut.
Třiadevadesátiletá Anna Hyndráková účinkuje v televizním spotu, ve kterém dodává lidem sílu, aby vydrželi proticovidová opatření. Paní Anna vyjmenovává, kam nesměla chodit za války: do kaváren, divadel a kin. „Naštěstí nám nezakázali se smát,“ říká ve spotu.
Dokázal u esesáků vyjednat pro židovské děti lepší životní podmínky, ačkoli byl Žid a gay. Charismatický Fredy Hirsch zemřel v Osvětimi 8. března 1944 za záhadných okolností před zplynováním 3792 československých Židů.