Jiří Fišer vzpomínal na 27. leden 1945: „Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a vítali vojáky.“ Byl posledním žijícím dvojčetem pocházejícím z Československa, na nichž Josef Mengele prováděl pokusy.
„Nechci, aby ani trošičku nasály tvou mentalitu,“ slyšela od příbuzných. Helena Kleinová se narodila tři roky po válce, ale na celé její dospívání i po odchodu do Izraele vrhlo temný stín trauma holocaustu. Marně se snažila být jako všichni ostatní.
Jako padesátiletý zjistil, že jeho rodiče prošli romským koncentračním táborem v Letech. A postavil se do čela iniciativy, která chce v místě tábora vybudovat památník romského holocaustu, který důstojně uctí památku obětí.
United States Holocaust Memorial Museum je světově druhá největší instituce, která připomíná hrůzy nacismu a antisemitismu. Post Bellum s ní zahájilo spolupráci, na jejímž základě zpracováváme svědectví nejen pamětníků s českými kořeny.
Skupina potomků a příbuzných odbojářů, obětí holocaustu a vězňů nacistické totality se otevřenou výzvou obrací na poslance a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten veřejně označil statisíce občanů České republiky za fašisty a nacisty.
„Když jsem přišel domů s tím, že chci konvertovat k židovství, tak táta řekl: ‚Karlíku, neblbni, všichni jdou od toho.‘“ Vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon dnes slaví významné životní jubileum.
„V Osvětimi jste si připadali jako v nějakém hororovém filmu, kde jste spíš pozorovatelem než aktérem samotným.“ Kamila Sieglová tři roky putovala po koncentračních táborech, s tou zkušeností se vyrovnávala po celý život. Před několika dny se její příběh uzavřel.
Před osmdesáti lety muselo opustit moravské Boskovice 458 židovských obyvatel. Naprostá většina z nich skončila v nacistických vyhlazovacích táborech, domů se jich vrátilo jen 14.
Adolf Eichmann zodpovědný za vyhlazování Židů prohlásil: „Necítím se být vinen.“ Jeho oběti si hrůzné břemeno ale nesly po celý život. Paradoxně často mělo podobu nevyslovitelné viny.
Příběh záchrany Azriela Danskyho a jeho rodičů před hrůzami holocaustu připomíná dobrodružný film. Rodiče jej vydávali za sirotka, z ghetta, odkud měl jet do Osvětimi, se dostal v pytli s prádlem. Očima pětiletého pak viděl mrtvé a ten obraz se mu vryl do duše.