Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ljubov Bratu (* 1970)

• narozena 27. listopadu 1970 v Holuboje (Moldavsko, Sovětský svaz) jako Ljubov Cucuianu

• matka, rozená Lněničková, je příslušnicí české menšiny, otec je Moldavan s rumunskými kořeny

• české tradice v rodině udržovala především babička z matčiny strany

• vystudovala učitelství pro mateřské školy, později se přeškolila na učitelku na prvním stupni ZŠ

• rozpad SSSR vnímala jako období zmatku a materiálního nedostatku

• v době války v Podněstří byl manžel odveden do moldavské armády

• je členkou krajanského spolku Perličky

Ljubov Bratu, pamětnice s česko-moldavskými kořeny, žije v obci Holuboje (moldavsky Huluboaia,) na jihu Moldávie, kde dodnes přebývá několik desítek potomků české komunity, jež kdysi vesnici založila pod názvem Novohrad. 

České buchty i šišky s mákem

Ljubov, jež za svobodna nosila moldavské příjmení Cucuianu, má česko-rumunsko-moldavské kořeny. Narodila se 27. listopadu 1970. Oba její rodiče pocházejí z Holuboje, matka je Češka, rozená Lněničková, otec je Moldavan s rumunskými předky. Matka i otec pracovali do rozpadu SSSR v místním kolchozu. 

„Maminka s námi mluvila česky, tatínek moldavsky, rodiče spolu mluvili ukrajinsky,“ vzpomíná na své dětství se dvěma staršími sourozenci. České písničky a tradice zná hlavně od babičky z matčiny strany. Babička na Vánoce dělala kapra se švestkovou omáčkou, pekla buchty, smažily koblihy, dělala také flíčky, štrúdl nebo bramborové šišky s mákem – jídla, která Ljubov pro svou rodinu připravuje dodnes. 

Vzpomíná, že v době jejího dětství se národnosti mezi dětmi nijak nerozlišovaly, Moldavané, Češi i Rusové si hráli společně. Vyučování na místní základní škole bylo pouze v ruském jazyce. Po jejím absolvování nastoupila na Makarenkovo učiliště v nedalekém městě Cahulu, kde vystudovala obor vychovatelství v mateřské školce. Když později školku zavřeli, překvalifikovala se na učitelku na prvním stupni základní školy. 

Těžké časy po rozpadu SSSR

Důležitým mezníkem v životě místních lidí byl rozpad Sovětského svazu na konci roku 1991. „Bylo to těžké, nebyly peníze ani zboží v obchodech. Jakžtakž jsme přežívali, pracovali jsme, abychom vydělali nějakou kopějku a měli z čeho živit a oblékat děti. Bylo moc těžko,“ vzpomíná Ljubov Bratu na tuto dobu. S manželem v té době jezdili na jednom bicyklu do Cahulu, kde na trhu prodávali hrozny ze svého vinohradu, aby si přivydělali. 

Současně do jejich života zasáhla válka v Podněstří. „Manžela odvedli do moldavské armády, ale brzy se vrátil domů a tímto skončilo,“ konstatuje Ljubov Bratu. 

Místní odcházejí za hranice

Ljubov je členkou krajanského spolku a hudebního souboru Perličky, který v Holuboje udržuje tradici českých písní. Roku 2012 navštívila Českou republiku, kde pobývala na jazykovém kurzu v Dobrušce. 

„Často se mě ptají, proč jsem si nevyřídila české občanství,“ říká Ljubov Bratu a uvádí, že cítí zodpovědnost vůči své učitelské práci s místními dětmi v základní škole, jež nese jméno Jaroslava Haška. Vyučovacím jazykem ve škole je stále ruština, děti se učí i česky, rumunsky a a anglicky. 

„Česky mluvím pouze s maminkou,“ přiznává Ljubov Bratu, která se cítí jako Češka i jako Moldavanka. Její dcera dosud žije v Moldavsku, syn, tak jako mnoho místních, odešel do zahraničí. Domnívá se, že její vnoučata už v Moldavsku žít nebudou, trendem je odejít za hranice za lepším životem. 

„Letos u nás nepršelo, žije se tu moc těžko. Dřív bylo lépe,“ konstatuje Ljubov Bratu, ale dodává, že stále věří v lepší budoucnost.