Adam Drda
V Osvětimi ptáci nebyli. Příběh Miloše Guta-Dobrého
Příběh československého ragbisty, který prošel Terezínem i Osvětimí, přežil zdrcující bombardování na konci války i pochod smrti.
Sedláci
Pád komunistického režimu otevřel cestu k alespoň částečné nápravě křivd, mimo jiné k restitucím kdysi ukradených majetků. Pro některé potomky starých selských rodů znamenal listopad 1989 především možnost začít znovu hospodařit.
S cizím pasem do Paříže. Příběh Jindřicha Tomeše a Carole Paris
Příběh českého undergroundového písničkáře Jindřicha Tomeše a Carole Paris, Pařížanky, která ho v roce 1982 unesla z Československa a propašovala do Francie.
Pohraničníci
V prosinci 1989 padla „železná opona“, která oddělovala sovětský blok od západního světa. Stříhání drátů na hranicích je zřejmě nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci Pohraniční stráže?
Vyvlastnění
Dům manželů Chnápkových byl zřejmě poslední vyvlastněnou usedlostí v Československu. Došlo k tomu těsně před listopadem 1989, na základě zákonů z padesátých let.
V tom záblesku jsem se otočit a viděl, jak Gottwald padá k zemi
Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami stála socha Klementa Gottwalda, hlavního strůjce rudého převratu u nás a „prvního dělnického prezidenta“. Před půlnocí 23. srpna 1978 přišel k soše Ondřej Stavinoha a umístil pod ni trhavinu.
„Proč nás stěhujete?“ – „Protože se vám dobře vedlo.“
Na násilnou kolektivizace českého a moravského venkova a tzv. rozkulačování vzpomínal Josef Jehlík, "kulak" a vězeň, sedlák z Úboče na Domažlicku.
Z místa učitelky ji komunisté vyhodili, vrátila se po 20 letech. Příběh Jiřiny Čechové
Jiřina Čechová zaplatila v době normalizace za to, že žila v souladu se svými zásadami a svědomím.
Bylo to v březnu 1982, půlročního syna mi tehdy vyrvali z náručí. Příběh Drahomíry Šinoglové
Pronásledování a šikanování rodiny Šinoglovy trvalo až do roku 1989 a bylo dílem desítek lidí.
Když jsem se vrátila z vězení, manžel byl po smrti. Příběh Anny Tesařové-Koutné
Bylo časné jaro roku 1973. Politická vězenkyně „husákovského“ komunistického režimu Anna Koutná seděla v kriminále v Opavě, doma měla dvě dcery a také muže, odsouzeného předtím ve stejném vykonstruovaném procesu ke kratšímu trestu.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Stránka 2
- Stránka 3
- Stránka 4
- Aktuální stránka 5
- Stránka 6
- Stránka 7
- Následující stránka