Eva Houdková

* 1936

  • „Protože jak pořád fungovala odbojová organizace, tak vždycky přinesli ty věci ke strejdovi a my jsme to pak mohli teda dávat dál. No a já už pak byla tak zvyklá, že i ve dne, když jsem šla do školy, tak teta navařila takovouhle bandasku polívky, já jsem šla s bandaskou, dala jsem ji do křoví, když jsem šla ze školy, tak jsem si vzala prázdnou a takhle jsme... takovouhle poštu jsme tam prostě taky několik dní vždycky dělali. No, byla to pro nás škola, no.“

  • „A když jsem přešla silnici, tam byla taková ostrá zatáčka, najednou jsem slyšela hrozné brždění tří aut – to jsem uměla spočítat – a jak jsem došla ke krámu, to byly tři kroky, tak mě popad ten pan obchodník a hned mě vzal dovnitř. On totiž, když vyšel, tak zjistil, že ten rámus dělají auta gestapa, že zastavili u lékaře, který byl přes silnici, naproti tomu obchodu, a že z auta vyndávají mýho tatínka. A nejenom tatínka, ale také nějakého Němce. Tak mě vzal do obchodu, abych tatínka neviděla, protože já bych ho určitě poznala, a kdybych na něj zavolala, tak jsme tam mohli zůstat celá rodina.“

  • „No ale oni potom přišli tihleti, co byli v těch komisích, jo, a u nás v bytě byly dvě takové skříňky zapečetěné. Tak ten jeden říká: ‚No tak, pani, pojďte se podívat, jako co tady je, jo, a pak nám to podepíšete.‘ A maminka říká: ‚No, dobře.‘ Teď si ale všimla, že něco jde do tohohle a něco takhle, jo, do zavazadla. A zase. A říká: ‚No, a teď nám to podepište!‘ Maminka říká: ‚No, tak to teda ne! Heleďte, vy jste to měli dát z jedný skříně do druhý skříně. Já to nepodepíšu.‘ No protože viděla, že už s tím chtějí čachrovat!“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Vlašim, 13.04.2018

    (audio)
    délka: 02:03:42
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ten vzdor a pravdomluvnost, to jsem měla v sobě po tatínkovi

Maturitní foto
Maturitní foto
zdroj: archiv pamětníka

Eva Houdková, rozená Sklenářová, se narodila 22. prosince 1936 ve Vlašimi. Neměla snadné dětství, do života jí brzy zasáhla druhá světová válka. Nejprve musela rodina po Mnichovu utéct z pohraničí, kde její tatínek pracoval, a později byl za svou účast v odboji během heydrichiády popraven. To ale maminku pamětnice neodradilo od pomoci dalším lidem, a tak například několik měsíců ukrývaly doma vězně, který utekl z koncentračního tábora. Po válce Eva Houdková vystudovala střední pedagogickou školu a posléze si při zaměstnání doplnila i vysokoškolské vzdělání. Celý život působila jako učitelka na základní škole. Byla dvakrát vdaná a dnes je předsedkyní pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu.