Otce jí zabil člen polského podzemního odboje
Stáhnout obrázek
Anna Lišková, rodným příjmením Ringová, se narodila 18. července 1929 v obci Wehowitz (dnes polská obec Wiechowice, od roku 1936 do roku 1945 Wehen). Otec byl německé a matka české národnosti. Rodná obec pamětnice se nacházela v pruské části Slezska hned u hranic s Československem. Otec, aby uživil rodinu, se za druhé světové války v roce 1941 v osmatřiceti letech vyučil zedníkem a přihlásil do organizace Todt. Jako vedoucí malé skupiny dělníků pracoval v Hamburku, Lübecku, Hannoveru a také na Krymu. Z něj ho pak přesunuli do města Čenstochová (polsky Częstochowa) v tehdejším Generálním gouvernementu. Pobýval tam i v létě roku 1944, kdy v rámci akce Bouře vypuklo polské celonárodní povstání proti německé okupaci, jehož nejvýznamnějším aktem se stalo Varšavské povstání. Velmi silné postavení měl odboj i v Čenstochové. A právě tehdy 30. srpna 1944 přišel otec o život – podlehl bodné ráně do břicha, kterou mu nejspíš zasadil člen polského odboje. Matka v pokročilém stadiu těhotenství se vydala pro věci a na pohřeb manžela do Čenstochové. Viděla ale už jen tělo v hromadném hrobě. Týden poté se jí narodila nejmladší dcera Isolda. Údajně již v říjnu 1944 rodinu evakuovali a rok a půl pak prožili v malé osadě v obci Frasdorf v podhůří bavorských Alp. V rámci repatriace rodina v květnu 1946 odjela do Československa. Usadili se ve Vlčicích na Jesenicku. V roce 1953 se pamětnice provdala za Josefa Lišku a odstěhovala se na jeho statek v Kobylé nad Vidnavkou. Manžel soukromě hospodařil, ale tehdy už po celé republice probíhala komunistickým režimem řízená kolektivizace, a tak ho tlačili ke vstupu do jednotného zemědělského družstva. Dlouhá léta se mu dařilo odolávat, ale musel za to odvádět přemrštěně nastavené dodávky zemědělských komodit a Anna Lišková vzpomíná, že jim doma často chyběly základní potraviny. Nakonec manžel v roce 1961 vstoupil do Státního statku Žulová, kam do zaměstnání nastoupila i pamětnice. Po nepříjemných peripetiích se jí podařilo po dvou letech odejít do továrny na nákupní tašky Gala, národní podnik, v blízkých Hukovicích, kde zůstala až do penze. V roce 2017 stále žila v Kobylé nad Vidnavkou.
