Rudolf Grossmann

* 1924

  • „Já jsem studoval dva roky, to je 1946 a 1947. Věděl jsem, že se bojuje v Izraeli, a věděl jsem, že se nedostanu ven z Československa, protože jsem měl odklad kvůli studování. Tak jsem praštil se studováním. A propos, udělal jsem za dva roky šest semestrů, ale to je všecko, to je celá moje akademie. Šel jsem na vojnu a sloužil jsem v železniční brigádě, která byla tehdy v Pardubicích. Ona byla zrušená.“

  • „V únoru 1948 byli různí delegáti z Palestiny, co verbovali do Hagana. Hagana je předchůdce Cahal (Izraelských ozbrojených sil). Tak jsem se přihlásil v únoru a čekal jsem, že mě… Dobrovolně jsem se přihlásil. Tehdy jsem již mohl dostat pas a čekal jsem, čekal jsem, že mě zavolají. Ale nezavolali mě, telefonem těžko. Tak jsem sedl na motocykl a jel jsem šest hodin do Prahy. Tam byl úřad, který se jmenoval Merkaz he-chaluc, Středisko Chalucu, pionýrů, to byl zárodek vyslanectví. To bylo neoficiální vyslanectví izraelského hnutí, a jak mě tam klasifikovali, to si nedovedete představit. Byl tam malý Polák a ten mi řekl, díval se na mé papíry: ,Tak budeš pilot.‘ Říkám: ,Podívej se, já nosím brýle, já nevidím dobře, piloti musí dobře vidět.‘ – ,Víš co, tak budeš tankistou.‘ Říkám mu: ,Ty věříš, že já se dostanu do toho plechu, vždyť jsem příliš veliký.‘ – ,Tak budeš leteckým mechanikem.‘ Tak já jsem narukoval kolem 20. června do VOŠL v Liberci, Vojenská odborná letecká škola, už neexistuje.“

  • „My jsme určitě věděli, že byly transporty. Já si vzpomínám na jednu věc – že jsme pro případ, že musíme opustit… To byly transporty na práci do Polska, to se vědělo. My jsme zkoušeli, co se bere s sebou. Já si pamatuju, otec zkoušel, co se vejde do tlumoku, vzal obrovský tlumok a měl ho na zádech. To bylo jako na zkoušku, jak s tím bude. Ale to bylo pro práci do Polska.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Tel Aviv, Izrael, 19.11.2015

    (audio)
    délka: 01:02:49
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Bez vašich letadel bych tu neseděl

fff.jpg (historic)
Rudolf Grossmann
zdroj: dobová archiv pamětníka, současná natáčení ED

Rudolf Grossmann se narodil 25. června 1924 v Žilině v židovské rodině jako druhé dítě. Otec provozoval obchod s módním zbožím, matka byla v domácnosti. Rudolf navštěvoval židovskou lidovou školu, poté přešel na reálku, odkud byl v roce 1939 kvůli židovskému původu vyhozen. Starší sestra Aliza (1920-1993) se v roce 1938 vystěhovala do tehdejší Palestiny, kde studovala na Hebrejské universitě a později si našla práci. Otec v létě 1943 zemřel. Po jeho smrti, od podzimu 1943 do konce války, se Rudolf s matkou skrývali před deportacemi na Slovensku, osvobozeni byli v květnu 1945 v Nitře. Po skončení války se Rudolf s matkou vrátili do Žiliny. Rudolf složil maturitní zkoušku a od podzimu 1945 studoval pozemní stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Studium nedokončil, odešel po dvou letech, protože se hodlal vystěhovat do Izraele. V roce 1947 nastoupil základní vojenskou službu, v únoru 1948 se přihlásil jako dobrovolník do izraelské armády Hagana. Absolvoval kurz leteckého mechanika na Vojenské odborné škole leteckých mechaniků v Liberci a v dubnu 1949 odešel legálně do Izraele. V srpnu 1950 byl demobilizován, koncem téhož roku se oženil. Jako letecký mechanik se zúčastnil válek v letech 1956 a 1973. Pracoval jako technik ve firmě Mekorot, která se zabývá vodními stavbami, v letech 1961-1964 pracoval v Nigerii a později v Nigeru. Po návratu do Izraele pracoval jako technik, v roce 1985 založil vlastní firmu. Rudolf Grossmann je v penzi a žije s manželkou v Kfar Shmaryahu nedaleko Tel Avivu.