Anastasie Vondra

* 1937

  • „Jdou huláni za vodou, jak jim pěkně koně jdou, koně jdou! Jdou huláni za vodou, jak jim pěkně koně jdou! Má milá jde za nima, modré oči utírá, utírá. Má milá jde za nima, modré oči utírá. Modré oči, jdite spát, ať můžete ráno vstát, ráno vstát! Modré oči, jdite spát, ať můžete ráno vstát! Ránym, ráno, ránečko, dřív než vyjde slunéčko, slunéčko. Ránym, ráno, ránečko, dřív než vyjde slunéčko. Dyž slunéčko vychází, má milá se prochází, prochází. Dyž slunéčko vychází, má milá se prochází. Prochází se po rynku, nese hošům novinku. Novinečku takovou, že na vojnu verbujou, verbujou. Novinečku takovou, že na vojnu verbujou. Dyž verbujou, budou brát, škoda hošů nastokrát, nastokrát. Dyž verbujou, budou brát, škoda hošů nastokrát. Pěkně hoši… (konec zpěvu) Tam my jsme, dyž... nu, dyž si trošku rumečku vypijeme... (zpěv) Pěkné hošů děučatám a šeredný sedlácam. Ach, pro ševce choť jaká, třeba ňáká hrbatá, hrbatá, ach, pro ševce choť jaká, třeba ňáká hrbatá. (konec zpěvu) Já tadytu písmičku mam ráda, protože můj svjokr byl sapóžnikem. Nu a takovej... sutulyj, vot starší syn u mě taky sutulyj... I ten, nu dřív ševci jako nebyli v počótě , a já jako snocha i povídám: Ach, pro ševce choť jaká, třeba ňáká hrbatá. Nu jak, teďkej, vidíte, nado člověka uvažat, kerej je kaleka, a dřív – jak, to se sčítalo tak, že jen ševec musí si vzít hrbatou ňákou, kaleku třeba. Vot, a pro ševce choť jaká, choť ňáká i hrbatá.“

  • „Bljuda u Čechov – vot eti halušky, knedlíčky, polívka kyselačka vaří se... Kyselačka vaří se... Nu, váritsa. Znajetě, kyselačka kak váritsa? Nu já to řeknu po česky, tak to zapisujte. Tluče se máslo, je taková podmásnice, teďkej dělaj to všechno na električestvě, a my jsme dřív v podmásnici takhle tloukli máslo. Utluče se máslo, vyleje se, máslo se ubere a z tej podmásnice leje se podmásle. Uvařej se kartošky, trošičku ve vodě se uvařej, a podmásle trošičku dělá jak... kyselo. Uvaří se ta kartoška, podmáslí a potom takovejmadle kouskama těsto uděláš, i takovej jak listejček – nařežeš, knedlíčky hodíš a slivky, dyž se přepouščej, měli jsme i ruční separátory... přepustíš těma slivkama, rozmícháš to, vajíčko i úkrop, i zaleješ to, zaleješ to, a vono je to takový – polívka, dyž vona je studená, vona je... vot říkaj teďkej okroška, a u Čechov ďáli tajidstu kyselačku. Kyselačka, polívka.“

  • „Čechy péři drali, všechno vot naprimer v letě, aby neztrácely tyhle, husy, péři, jich podškoubávali a péřini sme ďáli, i ten... Potom-ek v děkabru měsíci, před novým rokem, sebírali jsme se pártijami, vot maminka, já jsem chodila i babička... jeden... k jednem jdeme drát péři, zderem péři – potom k druhým jdeme, a tam babička vypravovala nám porád skázky – ó, jaký skázky zas, strašný... a já se nadělám u tejch berášek, a zíma bylo, strojit se nebylo do čeho, tak ten... přijdeme – klimbáme, klimbáme, co... děti, děti, nám jen běhat... a kluci nachytají zas živejch brabců a pustěj to do chátě, a to péři se rozlítne... vot takový bylo škodlivý... A jak jste se, neobižaly? Né! A kluci... můj mužik taky byl Čech, vot...“

  • Celé nahrávky
  • 1

    obec Repinka, Omská oblast, 24.06.2012

    (audio)
    délka: 40:55
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Žilo se pěkně

Anastasie Vondra
Anastasie Vondra
zdroj: Pamět Národa - Archiv

Anastasie Vondra (Vondrová) je česká krajanka ze západní Sibiře, která se narodila v roce 1937 v Novohradce v Omské oblasti v národnostně smíšené rodině. Její matka, rozená Pohořelová, byla Češka a otec, Adam Svenč, Lotyš. Doma se mluvilo rusky. V dětství chodila s bratrem do ruské základní školy v sousední Voskresence a od jedenácti let začala pracovat (pásla ovce). Provdala se za místního Čecha a žila s ním od roku 1961 v jiném okrese Omské oblasti. Po manželově smrti roku 1977 se vrátila a dodnes žije v Repince, kde dlouho pracovala v místní závodní jídelně. Vychovala tři děti. Všechny její děti získaly středoškolské nebo i vysokoškolské vzdělání. Pamatuje si mnoho českých lidových písní a zvyků a mluví dobře českým nářečím, a to také s již dospělými dětmi, které se však už česky nevyjadřují.