Josef Koudela

* 1922  †︎ 2019

  • „Tak on otevřel šuple a povídá: ‚Podívej se,‘ on tam měl granát, měl tam náboje do pistole a pak mně vokázal takovou malou hvězdičku rudou a říká: ‚Podívej se, tímhle se prokazuju, když chci jít k partyzánům.‘ A já říkám: ‚Mirku, neblbni, co to máš todleto?‘ Já jsem mu nevěřil. A on skutečně byl spojkou partyzánů a měl na starost zajišťovat určitý lidi a zásobování některejch věcí.“

  • [„Ten život v Terezíně, jak pak pokračoval na tý Malý pevnosti?“] „Podívejte se, pokud jste byl zavřenej na cele, tak to jste žil. Jakmile jste vyšel ven, tak vám furt šlo o život. Kdybyste věděl, kolik já jsem viděl mrtvejch, zabitejch, nebo který umřeli potom na tyfus, tak to byly hromady mrtvejch. To si žádnej neumíte představit.“

  • „S námi na ten zákop vždycky vodili patnáct Židů s sebou. A dva vezli káru s pytlema. Za ten den ty Židy všechny oddělali. Oni už v ghettu udělali určitou razii a přivezli tam spoustu Židů do pevnosti a ty všechny během pár dnů zlikvidovali. A těch patnáct Židů, kteří s námi šli s tím komandem na ten zákop, tak během dne je všechny oddělali. Voni museli mezi sebou v tý vodě v zákopu zápasit a to byla zima, až do úpadu spolu museli zápasit. A když jeden už byl hotovej, tak toho druhýho zastřelili.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Třemošnice, 26.10.2012

    (audio)
    délka: 02:39:11
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nepovažujte mě za hrdinu

Josef  Koudela
Josef Koudela
zdroj: Martin Reichl

Josef Koudela se narodil 22. srpna 1922 v Třemošnici. Zde vyrůstal se svým bratrem a milujícími rodiči. Po obecné škole navštěvoval měšťanku v nedalekém Ronově, poté se začal učit nástrojářem ve fabrice Bartoš a spol. Josefova otce krátce po začátku války zatkli nacisti a za své komunistické přesvědčení byl uvězněn na čtyři roky. Působil jako člen ilegální komunistické strany v Licoměřicích a také předsedal odborům ve fabrice. Z vězení se vrátil v roce 1942 ve špatném zdravotním stavu. V roce 1944 se Josefu Koudelovi naskytla příležitost pomoci partyzánům, kteří v té době působili v oblasti Železných hor. Se spoluprací souhlasil. Sháněl jídlo a měl také za úkol zjistit zranitelná místa ve fabrice. Výroba se po začátku války přeorientovala na válečný průmysl. Bohužel došlo k prozrazení celé skupiny a v zimě 1944 byl Josef Koudela s ostatními zatčen. Nejprve byli drženi v Čáslavi a po týdnu byli posláni do Terezína, kde v tamní Malé pevnosti sídlila obávaná věznice gestapa. Tam prožili kruté výslechy. Josef Koudela vzpomíná na vysilující práci, nedostatek jídla a všudypřítomnou krutost dozorců. Krátce před osvobozením v květnu 1945 se nakazil tyfem. Léčení se mu dostalo až po příjezdu Mezinárodního červeného kříže. Když se z nemoci zotavil, konečně se mohl vrátit do Třemošnice za svými rodiči a snoubenkou. Po válce Josef Koudela dokončil střední školu. Poté získal zaměstnání v České Lípě, kde strávil podstatnou část života, společně s manželkou a dvěma syny. Když nastoupil do důchodu, vrátil se zpět do rodné Třemošnice. Josef Koudela zemřel v roce 2019.