Bedřich Zavadil

* 1922

  • „To už bylo po německé kapitulaci. Stále jsme byli v Anglii. Tamní důstojnící nás přemlouvali, jestli se nám tam líbí, že můžeme zůstat a dostaneme občanství. Chlapi se ptali, co bychom dělali za práci. Prý manuální, než by se uvolnila práce (odpovídající naší kvalifikaci).“

  • „Já jsem šel přes park a najednou slyším Rusa, jak prochází kolem mě. Měl samopal. Jak mě uviděl, začal na mě volat německy: ‚Hände hoch.‘ Říkám si, že to je Němec, ale to on si myslel, že Němec jsem já, protože mám modrou uniformu, a jak jsem uslyšel, že zacvakal přehazovačem samopalu, tak jsem utekl do uličky. Právě včas – Rus po mně začal střílet.“

  • „Na co jsme si tam nemohli zvyknout, byl čaj podávaný s mlékem. Čaj nebo káva s mlékem jsou v Anglii běžné. Tak moc jsme si na to zvykli, že až jsme přijeli do Prahy, tak jsme si o mléko v čaji říkali kuchařům v Karlíně i v Ruzyni. Říkali nám v nadsázce: ´Tak si ho kupte nebo se vraťte do Anglie.´“

  • „Vyhrožovali mi, že když se nedostavím k lékařské prohlídce a k nástupu, budu muset zaplatit 100 000 Kč pokuty a že mě četníci odvedou na pracovní úřad. Tak jsem se dostal na pracovní úřad. Zde jsem byl doktorem prohlédnut, bez vysvlékání – přes kabát. Zkrátka jsem už měl papíry dopředu vypsané a jel jsem.“

  • „My jsme se nezajímali o to, co stavíme, teprve později jsme se dozvěděli, že to měl být Hitlerův hlavní stan. Dělaly se tam i bunkry. Tam jsme byli hodně dlouho. Bylo to velké údolí, jezdili jsme tam do Margivallu asi 14 kilometrů vlakem, denně. Dělaly se dvanáctky: od sedmi hodin ráno do sedmi do večera. Noční také dvanáctky. Neexistovaly tam soboty a neděle.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Byt Bedřicha Zavadila, Olomouc - Černovír, 28.05.2003

    (audio)
    délka: 25:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

My jsme se nezajímali o to, co stavíme, teprve později jsme se dozvěděli, že to měl být Hitlerův hlavní stan

Bedřich Zavadil
Bedřich Zavadil
zdroj: Soukromý archiv Bedřicha Zavadila

Bedřich Zavadil se narodil 9. února 1922 v Olomouci - Černovíře. Do roku 1942 pracoval v Letňanech, díky přímluvě jeho nadřízeného (a současně tamního důvěrníka) se mu dvakrát podařilo vyhnout se nuceným pracím. Napotřetí však byl nucen odjet do Francie, kde pracoval na stavbě Hitlerova hlavního stanu a bunkru. Na nucené práce byl nasazen rovněž v Belgii. Odtud se s několika svými spolupracovníky pokusil uprchnout. Po krátkém zajetí se však dostal k československým jednotkám, díky nimž se mu podařilo odplout do Británie. Zde byl přijat k výcviku a následně ke službě u RAF jako radista. Do bojových operací však již nezasáhl. Po válce se vrátil do Československa, do svého rodného domu v Olomouci - Černovíře. Navzdory možnosti služby v armádě dal přednost civilnímu zaměstnání. Komunistickým režimem nijak perzekvovaný nebyl.