Jako strom bez kořenů nemůže stát, nemá oporu a spadne dolů, také člověk potřebuje své kořeny
Elfriede Weismann se narodila 18. prosince 1935 v jihočeské Kaplici (německy Kaplitz). Oba rodiče měli německou národnost. Otec Friedrich Reich absolvoval za první republiky povinnou vojenskou službu u československé armády a na podzim roku 1938 se účastnil mobilizace. Po Mnichovu připadla Kaplice k Německé říši a pamětničin otec musel narukovat k wehrmachtu. Elfriede prožila druhou světovou válku s matkou a třemi mladšími sourozenci v Kaplici, odkud 7. listopadu 1945 nuceně odešli do rakouského Lince. Zde se setkali s otcem a začali budovat nový život. Pamětnice se vyučila kadeřnicí. V roce 1955 se provdala, s manželem vychovali tři děti. Elfriede se angažovala ve spolcích vyhnaných českých Němců. Své rodiště navštívila poprvé po třiadvaceti letech v roce 1968. Po pádu železné opony se pravidelně vracela do své vlasti. Prosadila umístění památníku obětem odsunu na hřbitově v rodné Kaplici. V roce 2020 žila Elfriede Weismann v rakouském Linci. Pravidelně se scházela s posledními žijícími rodáky z Kaplice.