Co je Paměť národa

Jde o rozsáhlou sbírku vzpomínek pamětníků, budovanou po celé Evropě jednotlivci, neziskovými organizacemi, školskými a vzdělávacími, státními a příspěvkovými institucemi, kteří chtějí své nahrávky, texty, fotografie a archivní dokumenty sdílet, porovnávat, vyhodnocovat a společně nad nimi diskutovat. Uchováváme a zpřístupňujeme sbírky vzpomínek pamětníků, kteří souhlasili, aby jejich svědectví posloužilo ke zkoumání moderních dějin a bylo veřejně přístupné.

Pokud byste chtěli podpořit tvorbu tohoto portálu a zaznamenávání vzpomínek pamětníků finančními prostředky nebo jiným způsobem, kontaktujte prosím hlavního koordinátora projektu. Bankovní spojení sdružení Post Bellum: 51-1707230277/0100.

Co je naším cílem

Paměť národa chce přehlednou a srozumitelnou formou zpřístupnit badatelům i široké veřejnosti individuální svědectví pamětníků významných dějinných událostí 20. století. V naší databázi uchováváme celé nahrávky, ukázky z nahrávek, fotografie, deníky, archivní dokumenty a mnoho dalšího. Čím více sbírek, portrétů a svědectví se podaří shromáždit, tím pestřejší a srozumitelnější mozaika uplynulého století vznikne. Skrze svědectví pamětníků a pomocí ostatních historických pramenů chceme poznávat podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu, a zkoumat fenomény, které je provázely. Skládáme mozaiku ze vzpomínek tisíců jednotlivců, kteří se ocitli v mezní situaci a o své svědectví jsou ochotni se podělit. Zajímají nás důvody, proč se lidé chovali tak či onak, co mělo vliv na vývoj jejich názorů a postojů. Vzpomínky pamětníků chceme vzájemně porovnávat a třídit pro badatelské potřeby podle dějinných epoch, výročí, událostí a také pamětnických kategorií.

Kdo projekt vede

Digitální pamětnický archiv Paměť národa vytvořily v roce 2008 tři české instituce: sdružení Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Post Bellum je sdružení novinářů a historiků, které od roku 2001 buduje sbírku vzpomínek pamětníků, Český rozhlas je významnou mediální veřejnoprávní institucí a disponuje rozsáhlým zvukovým archivem a technikou, Ústav pro studium totalitních režimů je úřad zabývající se zkoumáním, analýzou a dokumentací totalitních režimů 20. století. Právě tyto tři smluvně vázané instituce vytvořily tým specialistů, který připravil a zprovoznil unikátní aplikaci, jež byla oficiálně spuštěna 28. října 2008. Doménu www.pametnaroda.cz bezplatně poskytla tvůrcům portálu Společnost za mravní a právní uznání 3. odboje, kterou na konci 90. let založili studenti David Prokop, Pavel Bezděk a Michal Kuchta. Tímto jim děkujeme za jejich vstřícnost.

Co lze nyní v badatelně Paměti národa nalézt

V tuto chvíli jsou v digitálním pamětnickém archivu Paměť národa zpřístupněny vzpomínky několika set pamětníků. Základ archivu tvoří sbírka sdružení Post Bellum, která je budována od roku 2001. Jde o záznamy vzpomínek veteránů druhé světové války, protinacistických odbojářů, obětí holocaustu, politických vězňů 50. let a let pozdějších, duchovních, disidentů, vedle toho jsou publikována svědectví funkcionářů výkonné moci – agentů KGB, NKVD, StB, politických funkcionářů a dalších.

Od roku 2008 se k iniciativě Paměť národa přidávají organizace a jednotlivci, kteří zaznamenávají vzpomínky pamětníků jak z České republiky, tak z celé Evropy. Digitální archiv je tak postupně obohacován o výpovědi významných kulturních osobností, představitelů národnostních menšin, pamětníků událostí ze Slovenska, Rumunska, Maďarska, pobaltských zemí a dalších evropských států. Výpovědi se digitalizují, texty jsou redakčně zpracovávány a překládány z národních jazyků do angličtiny.

Uložené nahrávky ze sbírek jsou doplněny audio a video ukázkami, životopisnými texty, fotografiemi, deníky, archivními dokumenty, odkazy na mediální výstupy a dalšími materiály. Jednotliví pamětníci jsou vždy přiřazeni k dějinným epochám, výročím a pamětnickým kategoriím. Domníváme se, že právě možnost porovnávání jednotlivých výpovědí a jejich zařazení do dějinných souvislostí umožní odborníkům i laikům poutavou a zasvěcenou formou přiblížit události a fenomény 20. století.

Jsme si samozřejmě vědomi, že subjektivní výpovědi pamětníků nemohou přinést vyčerpávající historické poznání - mohou však zásadním způsobem přispět k jeho obohacení. V neposlední řadě pak věříme, že zprostředkování jedinečných životních příběhů pamětníků může být cestou, jak přiblížit nedávnou evropskou minulost nejmladší generaci.