Dáša van der Horst

* 1964

Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

„Není třeba si vybírat strany. Je třeba si vybírat hodnoty.“

Při první návštěvě Paříže roku 1987, v pozadí Monetův obraz
Při první návštěvě Paříže roku 1987, v pozadí Monetův obraz
zdroj: archiv pamětníka

Dáša van der Horst, rozená Nedorostková, se narodila 24. září 1964 v Brně. Její matka Jaroslava pracovala jako učitelka, otec Josef byl stavitel; kvůli původu svého otce, jenž měl před znárodněním podnik, strávil více než tři roky u Pomocných technických praporů v dolech na Ostravsku. Rodiče se rozvedli, když byla Dáša malá. Matčin druhý manžel Mirek, bohemista a odborný asistent na filozofické fakultě, ji přivedl k čínštině i k intelektuálnímu světu, zároveň se později ukázalo, že spolupracoval se Státní bezpečností. V Brně vystudovala matematické gymnázium na třídě kapitána Jaroše. Na vysokou školu se opakovaně hlásila na angličtinu v kombinaci s dalším jazykem, přijata však nebyla. Domnívá se, že roli mohl hrát její rodinný původ a postavení nevlastního otce, vyloučeného z KSČ. Po maturitě v roce 1983 pracovala mimo jiné jako prodavačka, uklízečka a ve stánku PNS, navštěvovala jazykovou školu a začala se učit čínsky. Roku 1983 poznala nizozemského studenta Paula, za něhož se provdala. V roce 1985 se s pětiměsíční dcerou Merel oficiálně vystěhovala do Nizozemska. V Leidenu vystudovala čínštinu, přestože se na obor napoprvé nedostala kvůli losování. Vedle studia vychovala dvě děti, dceru Merel a syna Mikuláše. V Nizozemsku se zapojila do Nadace pro Chartu 77, kde redigovala dvouměsíčník Informace o Chartě a pomáhala zprostředkovávat informace, knihy, kontakty i návštěvy zahraničních přednášejících pro normalizační Československo. Po listopadu 1989 se s rodinou vrátila do Československa, roku 1992 se přestěhovali do Prahy. Pracovala na Ministerstvu zahraničních věcí, v letech 1996 až 2001 působila v Izraeli a na palestinských územích. Podílela se na vzniku českého diplomatického styčného úřadu v Ramalláhu. Později vedla České centrum v Haagu, v letech 2007–2008 pracovala v Pekingu na přípravě Českého centra, poté byla ředitelkou české pobočky Amnesty International a programovou ředitelkou evropské kanceláře Amnesty v Bruselu. V době natáčení působila jako programová ředitelka organizace Prague Civil Society.