Otto J. Reich

  • „Fidel Castro byl zatčen v roce 1953 a u soudu se hájil projevem, který se jmenuje "Dějiny mi dají za pravdu". Když můj tatínek slyšel ten projev v rádiu nebo televizi... Totiž, on mi to vyprávěl až později, v době toho procesu mi bylo sedm nebo osm let. Řekl mi, že mu přejel mráz po zádech, a že ten projev mu velmi připomínal ten, který vyslovil v němčině Adolf Hitler. Je to zajímavé, protože ta věta: "Dějiny mi dají za pravdu", byla poslední z té Fidelovi obhajoby. Tenkrát řekl soudci: "Můžete mě odsoudit, ale dějiny mi dají za pravdu". A to je přesně ta věta, kterou použil ve své obhajobě i Adolf Hitler. Ten se obhajoval u soudu ve dvacátých letech po známém Mnichovském puči, který také nebyl úspěšný. Hitler se tehdy obhajoval sám a použil přesně tato slova.“

  • „Když jsme vyplouvali z Havany, docházelo mi, že opouštím svou zemi… tu jedinou zemi, kterou jsem znal. V Havanské zátoce tehdy kotvila ruská loď, která měla na komínu vyobrazený srp a kladivo. Pamatuji si, že mě to obrovsky rozčílilo. Ta skutečnost, že já jsem musel opustit svou rodnou zemi a v tu stejnou dobu zrovna připlouvali Rusové, kteří se chystali v Havaně zůstat...“

  • „Bylo velmi traumatizující vidět mého tatínka, který byl vždy velmi veselý člověk s velkým smyslem pro humor, a to i navzdory tomu, že musel utéct ze svého rodného Rakouska a ztratil své rodiče, které zavraždili... a on sám byl velmi pracovitý člověk... Vidět mého otce, který vybudoval po spoustě jiné dřiny na Kubě úspěšnou firmu a zajistil své rodině poměrně pohodlný život... A pak se najednou zhroutilo hospodářství a firma na výrobu nábytku musela skončit, protože Fidel Castro se sám ze dne na den rozhodl, že už nebude možné dovážet ze Spojených států amerických: "Už nebudeme dovážet z USA, protože je to imperialistický stát a teď budeme dovážet ze Sovětského svazu." Jenže Sovětský svaz nevyráběl umakart. Rusové neměli ponětí o tom, co je to umakart. Firma do týdne zkrachovala, protože nebylo z čeho vyrábět. A všech těch dvě stě zaměstnanců, byli to otcové rodin, tak ti zůstali najednou bez práce.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Miami, USA, 12.04.2019

    (audio)
    délka: 01:59:24
  • 5

    Miami, USA, 12.04.2019

    (audio)
    délka: 01:59:24
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jediná silná stránka komunismu je, že se dokáže držet moci.

Otto J. Reich, Miami, 2019
Otto J. Reich, Miami, 2019
zdroj: Post Bellum

Otto Juan Reich se narodil v říjnu roku 1945 v Havaně. Jeho otec pocházel z židovské rodiny žijící v Rakousku. Rozhodl se ye země uprchnout poté, co byla obsazena nacistickým Německem. Prošel postupně několika evropskými státy a nakonec se usadil v Havaně, kde se seznámil s matkou Otty Juana Reicha. Během 50. let se věnoval obchodování a později založil společně s dalšími imigranty velkodílnu na nábytek. Poté, co Fidel Castro spolu o ostatními revolucionáři vítězně vstoupil do hlavního města, si Ottův otec záhy uvědomil, jakým způsobem se pravděpodobně bude vyvíjet politika na ostrově. Z toho důvodu neváhal a začal připravovat přesun celé rodiny do Spojených států amerických. Otto Juan Reich opustil společně s rodinou Kubu na parníku, který vyplul v červenci roku 1960. Rodina se nejprve zabydlela v New Yorku. Ovšem záhy se přestěhovala do Severní Karolíny, kde sehnal Ottův otec zaměstnání. Otto Reich zde poté vystudoval na místní univerzitě obor Latinskoamerická studia. V 60. letech, když Spojené státy americké válčily proti Vietnamu, se Otto rozhodl, že by rád vstoupil do armády, aby tak jaksi splatil dluh zemi, která mu poskytla domov. Nakonec skončil v jednotce, která působila ve středoamerické Panamě. Po návratu do Spojených států amerických se znovu věnoval studiu, tentokrát na Georgetownské univerzitě. Podílel se na prezidentské kampani Ronalda Reagana a později zastával důležité funkce v jeho administrativě. V roce 2001, když nastoupil do úřadu prezident George W. Bush, byl Otto Juan Reich jmenován zástupcem ministra zahraničí Spojených států amerických pro záležitosti západní polokoule. Do roku 2004 pak pracoval v Národní bezpečnostní radě USA. Od té doby působí jako poradce pro zahraniční obchod v soukromém sektoru.