Denise Beatonová

* 1948  

  • „Do roku 1943 měla Truda na starost zajišťování dodávek masa pro město a okolí, v jehož blízkosti se nacházel i zajatecký tábor. Můj otec padl do zajetí v roce 1940 v St. Valéry-en-Caux a v roce 1943 se jako zajatec v Opavě seznámil s mojí matkou, když zastupoval zajatce při vyjednávání kvality dodávek pro tábor. Bob a Truda se do sebe zamilovali, a když měli být zajatci přemístěni do Polska, Bob řekl Trudině matce, že se pro ni jednoho dne vrátí. 23. dubna 1945 byl naložen do dobytčáku směřujícího do Francie k repatriaci. Někde v jižních Čechách vyskočil z vlaku. Rozhodl se riskovat návrat na Moravu a najít Trudu. Seznámil se s mladým Němcem, který také vyskočil z vlaku jedoucího opačným směrem. Jmenoval se Gerhard Degenhardt a jako ruský zajatec byl posílán na Sibiř, aby pracoval v dolech. Ti dva se společně vydali na Moravu, kde bydlela moje matka. Můj otec věděl, že nesmí promluvit, protože neuměl německy ani slovo. Spojenými silami se protloukali šest týdnů a na Moravu dorazili na konci května 1945. Gerhard si vedl o svých válečných dobrodružstvích deník, který později publikoval. V roce 2004 jsem se s ním sešla a dozvěděla se tak příběh svých rodičů. Ti nikdy o tom, co se stalo za války, nemluvili. Truda obstarala Gerhardovi doklady, s jejichž pomocí se dostal domů do Göttingenu ve středním Německu. Deník končí jeho příjezdem domů k matce.“

  • „Bob a Truda měli svatbu 12. června 1945 v Opavě. Můj otec vždycky říkal: ‚Poprvé jsem byl lapen 12. června 1940 v St. Valéry-en-Caux a lapen na celý život jsem byl 12. června 1945 v Opavě.‘ Po svatbě byl Bob repatriován, Truda však musela čekat devět týdnů v Praze, než bylo ověřeno, že Bob není ve Velké Británii ženatý. Poté Truda vycestovala do Londýna a nějakou dobu bydleli u strýce. Truda měla jen malý kufřík a Bob v té době vážil pouhých osmatřicet kilogramů. Po vyřízení nezbytných dokladů odcestovali do městečka Tain na Skotské vysočině, kde jsme se s bratrem narodili a kde rodiče žili až do své smrti. Bob měl v Tain rodinu: ovdovělou matku a čtyři mladší sourozence. Trudu rodina nepřijala. Pocházela ze střední Evropy a tím pro ně byla Němka čili nacistka. Její angličtina byla pouze na gymnaziální úrovni, což byl problém, a navíc byla římská katolička. V té době bylo na Skotské vysočině velmi málo katolíků, hlavně bývalí váleční zajatci, Poláci a Němci, kteří se po skončení války nevrátili domů.“

  • „V roce 1995 skupina pracovníků z českého úřadu práce navštívila Stevenson College, aby viděla, jak pracujeme. Jejich cesta byla financována britským Know-How fondem. Já jsem měla na starost akademický systém výuky. Moje nadřízená věděla, že moje matka pocházela z Čech, a proto jsem se mohla přidat k Celii, která taky pracovala se studenty vyžadujícími zvláštními péči, a odjet do Mostu v západních Čechách. Zde jsme v letech 1995–1996 vyučovaly a předávaly své zkušenosti pracovníkům úřadu práce. Naprosto mě překvapilo, jak velice česky jsem se tam cítila, hlavně co se týče jídla a zvyků. Bylo to zajímavé, protože jsem si spojovala svůj dřívější způsob života s jazykem, s němčinou. Hodně jsme pracovaly a bylo skvělé se dívat, jak moc se chtějí pracovníci úřadu práce naučit během těch několika týdnů, kdy jsme v Mostě byly. Uzavřely jsme tam přátelství na celý život. Nic z toho by nebylo možné bez naší vynikající tlumočnice Aleny. Naši mostečtí hostitelé se o nás skvěle starali. Připravily jsme kurz pro znevýhodněnou mládež na Mostecku a pokoušely jsme se překonat obtíže, kterými procházejí mnohé oblasti, kde se snaží integrovat mládež z romské či jiné komunity. Tento stálý problém se netýká pouze střední Evropy, ale je celosvětový. Já nicméně věřím, že s pomocí vzdělání a tolerance lze stávající postoje změnit. Po prvním roce projektu česká vláda umožnila rozšířit tyto kurzy a systém výuky i do jiných krajů. Tato práce mi přinesla velký pocit uspokojení, protože jsem mohla nějakým způsobem přispět zemi, ze které pocházela moje matka.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Všenory, 18.09.2015

    (audio)
    délka: 42:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu 1945 - konec války. Návraty domů, odchody z domova.
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

I can´t change what anyone does, but I can change the way I react to it

Truda, Opava, 1942
Truda, Opava, 1942
zdroj: archiv pamětnice

Denise Beaton, although born in the Scottish Highlands, has an interesting and varied family background. Her father, Robert James Percival Sellar served in the British army during WWII, was captured in 1940 and, after an endless stay at different camps of Central Europe, happened to end up in 1943 in Opava (Troppau at the time). This was the town where Gertrude Milas, Denise´s mother lived. Gertrude´s family was of mixed nationalities with German mother and Polish father, typical of Silesia. After the war, Denise´s parents lived in the north of Scotland. Denise recollects what it was like to be different; to be brought up a Catholic, with mother of a German background who dressed differently and cooked other meals than it was common in the poor Scottish Highlands. Denise came full circle when she returned to the Czech town of Most in order to participate in a project with disadvantaged local youth.