Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, popisuje historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat.
„Chtěli jsme žít svůj vlastní život a ne podle většiny. Podle toho, že se něco má,“ vysvětluje František „Čuňas“ Stárek, proč se zapojil do undergroundu.
„Při vzniku fenoménu underground uvědomila, že tady vzniká něco jiného, ilegální činnost, kdy hudba není to hlavní. Hlavní byla snaha přežít,“ vysvětluje Dana Němcová motivy, proč hudebníky všemožně podporovala.
Policejní brutalita při výsleších přiměla Vladimíra Hučína k ještě většímu "tlaku na pilu": Výbušninami vyhazoval do povětří vitríny KSČ, Lidových milicí či Svazu Československo-sovětského přátelství.
"Když svobodu nemáte, tak jste pro její získání schopni položit i život. A když ji najednou máte, tak občas nevíte co s ní," říká někdejší disident a mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý.
Před 80 lety, 17. září 1939, zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz. Sověti na polském území zatýkali československé vojáky a posílali je do gulagů. Jedním z nich byl Imrich Gablech.
„Nejšílenější bylo, že mě vedli dlouhou chodbou a schodištěm do prvního patra. V ní bylo asi 100 vojáků, policajtů a milicionářů, stáli na střídačku, každej s pendrekem. Musel jsem tu uličku projít a každej si bouchnul,“ vyprávěl Kamil Černý.
Janě Dubové bylo třináct let, když začala perzekuce židovských rodin po okupaci Československa Německem v roce 1939.
10. června 1942 časných ranních hodinách vyvedlo gestapo její rodinu z domu v Lidicích. Otec byl popraven s lidickými muži a jí, sestru a matku čekal osud ostatních lidických žen. Putovaly do koncentračního tábora v Ravensbrücku.
Slavné finále první cesty papeže Jana Pavla II. po Polsku se konalo v Krakově. Jeho závěrečnou mši, kterou navštívil rekordní počet věřících, zažil Marian Siedlaczek z Třince.