Zemřel Stalin

/ /
Stalin a Gottwald
Stalin a Gottwald

Stalinova smrt ukončila v Sovětském svazu i v Československu éru teroru, čistek, poprav a věznění v pracovních táborech.

5. března 1953 v 9 hodin 50 minut moskevského času zemřel ve věku 74 let sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin. Jeho smrt ukončila v Sovětském svazu i v Československu éru teroru, čistek, poprav a věznění v pracovních táborech. V Sovětském svazu si jeho vláda vyžádala životy 10 až 27 miliónů lidí. 

Stalin na obálce mimořádného vydání časopisu pro ženy Vlasta. Zdroj: Moderní dějiny
Stalin na obálce mimořádného vydání časopisu pro ženy Vlasta. Zdroj: Moderní dějiny

Stalin se stal neomezeným vládcem Sovětského svazu po smrti Vladimíra Iljiče Lenina, kdy nemilosrdně zlikvidoval konkurenty v komunistické straně a potencionální nepřátele. Rozšířil pravomoci tajné komunistické policie a systém koncentračních a pracovních táborů pro nepohodlné občany, tvz. gulagů, který začal být budován už za Lenina. 

Před Stalinovou smrtí existovalo přibližně 200 gulagů, umístěných zejména na Sibiři, Dálném východě a v Arktidě, ve kterých otrocky pracovalo téměř 13 milionů lidí. V době 2. světové války do nich byli zavírání i desetitisíce československých občanů, kteří uprchli před nacistickou okupací do Polska, jehož východní část připadla po uzavření paktu Molotov-Ribbentrop Sovětskému svazu.

Vláda teroru

Ve třicátých letech nechal popravovat i členy komunistické strany s cílem odstranit zbývající oponenty a získat neomezenou moc. V době vrcholu tzv. Velké čistky (1936-1938), někdy nazývané i jako Velký teror, vyslechl rozsudek smrti v inscenovaných procesech minimálně milión lidí, včetně 1200 Čechoslováků.

Ukázka Stalinské propagandy - plakát Milovaný Stalin štěstí národa
Ukázka Stalinské propagandy - plakát Milovaný Stalin štěstí národa

Milióny obětí si vyžádala násilná kolektivizace sovětského zemědělství, a to zejména na Ukrajině, kde Moskva přikázala v roce 1931 vybrat stejné množství zrna jako v předchozím roce, i když byla úroda o 20 procent nižší. Stalin poslal do vesnic vojsko a policii, které zabraly i zásoby osení na následující rok, což mělo za následek nedozírnou katastrofu. Na jaře a v létě roku 1933 hlady umíraly celé vesnice, hladomor na Ukrajině si vyžádal od 3.3 až 7.5 miliónů obětí. 

Stalin kolem sebe zároveň budoval kult osobnosti. Změnil si jméno z gruzínského Džugašvili na Stalin, což rusky znamená “Muž z oceli”. Města byla přejmenována na jeho počest, sovětské historické knihy přepisovány, aby mu přiřkly významnější roli v bolševické revoluci. Sovětští umělci ho lichotivě zobrazovali v literatuře, výtvarném umění a hudbě. 

S věkem se Stalin neměnil. Dál krvavě potlačoval veškerý nesouhlas a vyžadoval stejný postup i v zemích, které po válce spadaly do sféry vlivu SSSR, včetně Československa, kde museli komunisté popravovat po sovětském vzoru nepřátele z vlastních řad. 

Ze smrti vinili Židy

V posledních měsících svého života se stával stále více paranoidní a nechal uvěznit své lékaře židovského původu, které vinil ze zhoršování svého zdravotního stavu a spiknutí. 

V polovině února 1953 odjel na svou daču v Kuncevu u Moskvy, kde ho ranila mrtvice. 

Taťána Kohoutová, rozená Šlakman, vzpomínala pro Paměť národa, jak se po smrti Stalina bála jít do školy kvůli svému židovskému původu: 

Pouhých devět dní po Stalinovi zemřel prezident Klement Gottwald, který vykonával jeho vůli v Československu. Oba byli nejdříve vystaveni nabalzamovaní  – Stalin v Leninově mauzoleu v Moskvě, Gottwald v Národním památníku na pražském Vítkově, po odhalení Stalinova kultu osobnosti jejich těla zmizela. 

Stalinovy ostatky byly v noci z 31. října na 1. listopadu 1961 vyneseny a pohřbeny u Kremelské zdi v rakvi zalité betonem, aby se zabránilo další manipulaci s tělem. Gottwaldovo tělo putovalo do krematoria, v perfektním stavu navzdory mýtu o špatně provedené balzamaci, který šířili sami komunisté.

Prohlášení ÚV KSČ a československé vlády ke smrti Stalina. Zdroj: Moderní dějiny
Prohlášení ÚV KSČ a československé vlády ke smrti Stalina. Zdroj: Moderní dějiny