U vzniku VONS stála bojovnice proti nespravedlnosti Dana Němcová

/ /
Dana Němcová v roce 2013. Foto: Lukáš Žentel
Dana Němcová v roce 2013. Foto: Lukáš Žentel
zdroj: Libri prohibiti

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných už od roku 1974, kdy sepsala svědectví o brutálním policejním zásahu proti účastníkům koncertu v Rudolfově.

„Cílem tohoto Výboru je sledovat případy osob, které jsou trestně stíhány či vězněny za projevy svého přesvědčení nebo které se stali oběťmi policejní a justiční svévole,“ stálo v ustavujícím prohlášení, které podepsalo 17 disidentů a disidentek. 

Studentská láska

Dana Němcová se narodila v roce 1934 v Mostě a během vysokoškolského studia psychologie na Univerzitě Karlově se seznámila s křesťanským katolickým aktivistou Jiřím Němcem z významné pražské intelektuální rodiny. Svatbu měli v létě 1955, o rok později se jim narodila dcera Markéta a v padesátém sedmém další dcera Jana. Při promoci čekala svou třetí dceru:

Dana a Jiří Němcovi s dcerami v roce 1959.
Dana a Jiří Němcovi s dcerami v roce 1959.

„Studium jsem zvládla, aniž bych si odložila jedinou zkoušku, ale přesto jsem zklamala profesora Stavěla. U promoce mi řekl, že si myslel, že využiju svých schopností lépe, než jenom jako matka.“ Roli sedminásobné matky by neměnila: „Děti byly nádherné. Sice mě osmnáctkrát za noc vzbudily, ale nevyměnila bych mateřství za nic na světě.“

V roce 1969 se Němcovi přestěhovali z Košíř do bytu v Ječné 7, který se stal legendou. V „Jéčku“, jak se bytu Němcových říkalo, se odehrála řada přednášek, setkání intelektuálů a umělců a po spojení Němcových s vlasatými máničkami z undergroundu i místem koncertů a mejdanů.

Zakládající prohlášení VONS z 27. dubna 1979.
Zakládající prohlášení VONS z 27. dubna 1979.

K setkání intelektuálního disentu a undergroundu došlo prostřednictvím Bohuslava Reynka: „Pan Reynek chtěl, aby se Jiří seznámil s Věrou Jirousovou, básnířkou a kunsthistoričkou, pak jsme se seznámili i s jejím manželem Martinem, zvaným Magorem. Věra pak představovala ty intelektuální tendence a Magor svobodu.“

Pro někoho těžko pochopitelné spojení křesťanských intelektuálů s nepoměrně divokými máničkami Dana Němcová vysvětlila tím, že „byli na jedné lodi a bylo jedno, jak kdo vypadá. Dali jsme se dohromady, protože jsme věděli, co je bezpráví a co svoboda, co je dobro a co zlo.“

Společně pak jezdili na koncerty, svatby, různá setkání, často se vídali i v bytě v Ječné, kde v letech 1971-78 žil i baskytarista  skupiny The Plastic People of the Universe Mejla Hlavsa, který se oženil s dcerou Dany Němcové Janou. 

Propojení s undergroundem

Propojení s undergroundem zasáhlo i do soukromí manželů Němcových. Jiří Němec navázal vztah s Magorovou manželkou Věrou Jirousovou, z něhož se v roce 1972 narodil syn Tobiáš, Dana Němcová chodila s básníkem a hudebníkem skupiny DG307 Pavlem Zajíčkem, který byl jedním z 25 zatčených undergroundových hudebníků při velkém zátahu v březnu 1976.

Fotografie z léta 1977 v Kateřinkách u Liberce. Dana Němcová pátá zprava, vpravo od ní dcera Pavla. Třetí zleva Sváťa Karásek, pátý zleva Pavel Zajíček čerstvě propuštěný z vězení.
Fotografie z léta 1977 v Kateřinkách u Liberce. Dana Němcová pátá zprava, vpravo od ní dcera Pavla. Třetí zleva Sváťa Karásek, pátý zleva Pavel Zajíček čerstvě propuštěný z vězení.

Soudní proces, který do historie vešel jako proces s “Plastiky”, tedy členy skupiny The Plastic People of the Universe, spojil do té doby roztříštěnou opozici a vedl k prohlášení Charty 77 v lednu 1977. „Tehdy už vůbec nešlo o hudbu, ale o to, že bolševik vyjel po zárodcích svobody, po vlasatcích a muzikantech. To byl pro mě důvod, proč se za ně postavit.“ 

Podpis Němcových pod prohlášením Charty 77 odstartoval ještě větší vlnu represí: opakované výslechy, domovní prohlídky, sledovačky, vyhazovy z práce a policejní obtěžování.

„Protože jsem měla děti, které dorůstaly, nechtěla jsem, aby nějakým způsobem vzpomínaly na mou osobní netečnost vůči tomu, co se děje ve společnosti. Myslím si, že to bylo hodně důležité. Nedělali jsme si nikdy iluze, že by to mohlo být masové hnutí, ale chtěli jsme, aby ty věci, které Charta vyslovila, byly slyšet a byly řečeny.“

Přesto si Dana Němcová vybavuje z této doby spíš vzájemnou pomoc a solidaritu lidí v disentu.

Děti Němcovy v kuchyni v Jéčku při zatčení rodičů v červnu 1979.
Děti Němcovy v kuchyni v Jéčku při zatčení rodičů v červnu 1979.

Dana Němcová se vůbec na věci dívá z jejich lepší stránky a o svém zatčení a několikatýdenní vazbě v roce 1979 v souvislosti s aktivitami Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS), u jehož zrodu stála, mluví jako o dobré zkušenosti: „Vazba byla ohromný poznatek, byla jsem vlastně ráda, že jsem trošičku zavřená. Když člověk pracuje pro nespravedlivě vězněné, je vlastní zkušenost důležitá.“ 

Ani na to, že jí komunisté zabránili vykonávat práci v oboru psychologie a musela se živit jako domovnice nebo uklízečka, si nestěžovala: „S lidmi člověk může pracovat i bezplatně, a to se mi dařilo.“ 

Mnohem hůře snášel tlak režimu a znemožnění smysluplné práce Jiří Němec. V roce 1983 emigroval do Rakouska. „Jiří chtěl ve Vídni podpořit vydávání spisů profesora Patočky. Chtěl, abychom šli spolu, ale tehdy jsem já měla tady rozdělané věci.“ 

Dny komunismu byly setčeny

Rozdělanou věcí byla především činnost ve VONS a v Chartě 77, jejíž mluvčí se v roce 1989 paní Dana Němcová stala. „Mými spolumluvčími byli Saša Vondra a Tomáš Hradílek. Společně s maďarskými disidenty jsme v létě vydali prohlášení, kde se psalo: ,Dny komunismu jsou sečteny.‘ Tehdy mne ani nenapadlo, že k tak blízkému datu.“ 

Pamětní deska na domu v Ječné 7.
Pamětní deska na domu v Ječné 7.

Po listopadu 1989 působila Dana Němcová jako poslankyně Federálního shromáždění, ve Výboru dobré vůle Olgy Havlové, práva ohrožených lidí hájila i jako jedna ze zakladatelek Poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru, uprchlíkům a migrantům věnovala 15 let svého života ve svobodě.  

Za jednu z nejpodstatnějších věcí nejen v dnešní v době považuje Dana Němcová pozitivní myšlení, velmi si cení lidské svobody: „Lidé by měli mít možnost vzdělávat se, přemýšlet a nenechat sebou manipulovat.“ 

V roce 2013 převzala Dana Němcová Cenu Paměti národa.  

Dana Němcové v bytě v Ječné 7.
Dana Němcové v bytě v Ječné 7.