Nechali mě několik hodin nahého, popsal zatčení 28. října 1989 Pavel Šimon

/ /
Pavel Šimon před domem Karla Havlíčka Borovského před pochodem Havlíčkovy mládeže do Borové 29. července 1989. Foto: Paměť národa/archiv Davida Šidláka
Pavel Šimon před domem Karla Havlíčka Borovského před pochodem Havlíčkovy mládeže do Borové 29. července 1989. Foto: Paměť národa/archiv Davida Šidláka

Shromáždění k 71. výročí vzniku Československa rozehnala policie obušky. Mezi zbitými a zatčenými byl tehdy třiadvacetiletý Pavel Šimon. Před trestním stíháním ho zachránila sametová revoluce.

Na 28. října 1989 svolali nezávislé iniciativy včetně Charty 77 na pražské Václavské náměstí shromáždění u příležitosti vzniku Československa. Hlavní postavy disentu policie zadržela preventivně již předem. Přesto na akci dorazilo několik tisíc lidí. Zasahující jednotky demonstrující rozehnaly obušky, 335 z nich zadržely. Byl mezi nimi i tehdy třiadvacetiletý Pavel Šimon z Havlíčkova Brodu.

Vystudovaný strojař a hudebník se v roce stal 1987 dramaturgem Klubu mládeže v Havlíčkově Brodě. Spoluorganizoval festival Folková Lipnice, kde v září 1988 vystoupil Václav Havel. Poté přišel o práci. V listopadu 1988 s kamarády založil nezávislou iniciativu Havlíčkova mládež, která parodovala brigády SSM – členové Havlíčkovy mládeže uklízeli park, hrabali listí, čistili potok, pomáhali na stavbě místního stadionu. Místní svazáky i estébáky tím přiváděli k nepříčetnosti.

Největší akce Havlíčkovy mládeže pochod do Havlíčkovy Borové se zúčastnilo 29. července 1989 asi sto lidí a StB ji sledovala z vrtulníku. Foto: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod
Největší akce Havlíčkovy mládeže pochod do Havlíčkovy Borové se zúčastnilo 29. července 1989 asi sto lidí a StB ji sledovala z vrtulníku. Foto: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Estébáci Pavla Šimona předvolávali k výslechům a zastrašovali. Na pražskou demonstraci 28. října 1989 mu výslovně zakázali odjet. Hrozili mu, že pokud ho v Praze zatknou, půjde do vězení. Výhrůžkám nepodlehl a autostopem se dostal do Čáslavi, odkud cestoval vlakem přes Kolín až do Prahy. Na Václavském náměstí se zapojil k protestujícímu davu:

„Zahnali nás k Jaltě do průjezdu. Pak nás zhušťovali, zhušťovali, až se otevřela jedna strana, tam se udělala ulička, oni nás pustili a začali nás mlátit,“ popsal Paměti národa. V nestřeženém okamžiku ještě utekl směrem ke Staroměstskému náměstí, tam ho ale zatkla policie a v antonu odvezla k výslechu v Bartolomějské ulici, kde se potkal s Ivanem Havlem, poté strávil 48 hodin v cele na Pankráci.

ZNEUŽILI 28. ŘÍJNA (Rudé právo z 30. října 1989): Příslušníci VB izolují agresivní skupinu před hotelem Evropa, její členy postupně kontrolují a odvádějí do přistavených autobusů. Někteří „hrdinové“ se válejí po zemi a hrají divadlo pro západní kameramany, vzápětí však vyskakují ze země a snaží se uprchnout. [...] Každý z účastníků nepovoleného shromáždění měl dost možností Václavské náměstí však bez úhony opustit. Přesto muselo být vůči jednotlivým osobám použito obušků.  [...] Na útvary Veřejné bezpečnosti bylo v sobotu předvedeno 355 osob, z toho sedmnáct cizinců. Z nich bylo 149 zajištěno a podle § 23 zákona o SNB a bude vůči nim vyvozena zákonná odpovědnost podle míry zavinění a společenské nebezpečnosti jejich jednání. [...] Hlavními iniciátory nepovolené demonstrace na Václavském náměstí byly vedle některých organizátorů několika nezákonných skupin především americké vysílačky Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.

„Když nás přivezli na Pankrác, odvedli mě do místnosti, kde jsem se musel vysvléct do naha. Rychle jsem schoval odznak Havlíčkovy mládeže do boty. Začali mi dělat důkladnou prohlídku a poté odešli s mými věcmi. Nechali mě tam nahého několik hodin. Dvě, možná tři hodiny a až pak mě odvedli do cely. Tam mi došlo, že sranda skončila.“

Skutečně následovalo trestní stíhání, které zastavila sametová revoluce a amnestie nově zvoleného prezidenta Václava Havla. Pavel Šimon nyní žije s rodinou v Praze a účinkuje v hudební kapele Red Nose.

PODPOŘTE PAMĚŤ NÁRODA Vzpomínky Pavla Šimona pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Pokud považujete uchování vzpomínek za důležité, vstupte do Klubu přátel Paměti národa nebo podpořte Paměť národa jinak na podporte.pametnaroda.cz. Děkujeme!