Gorby v Praze! Čechoslováci sovětského vůdce nadšeně vítali

/ /
Dobový popisek ČTK: Generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov v rozhovoru s Pražany, kteří ho přišli přivítat na ruzyňské letiště.
Dobový popisek ČTK: Generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov v rozhovoru s Pražany, kteří ho přišli přivítat na ruzyňské letiště.
zdroj: ČTK/Matička Petr

Z návštěvy Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy 9. až 11. dubna 1987 měli větší radost občané Československa než zdejší komunisté, kteří se jeho reforem obávali.

Sovětský vůdce zahájil v únoru 1986 v SSSR reformy, kterých se představitelé ČSSR obávali. Gorbačov prosazoval tzv. glasnosť („otevřenost“), která znamenala větší svobodu slova a propuštění politických vězňů, a perestrojku („přestavbu“), která měla zefektivnit sovětskou ekonomiku.

Nadšené vítání Michaila Gorbačova na Leninově (dnes Evropské) třídě. Foto: ČTK
Nadšené vítání Michaila Gorbačova na Leninově (dnes Evropské) třídě. Foto: ČTK

V roce 1987 vrcholila ve světě „gorbymánie“ poté, co Michail Gorbačov jednal 11. října 1986 v islandském Reykjavíku s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem o omezení počtu jaderných raket středního doletu v Evropě, což přispělo ke snížení napětí mezi Východem a Západem a bylo začátkem konce studené války.

Michaila Gorbačova a jeho ženu Raisu v ulicích Prahy spontánně vítalo 150 000 občanů, kteří v něm viděli naději na uvolnění i v Československu. Zdejší komunisté se ocitli ve schizofrenní situaci – veřejně museli s perestrojkou souhlasit a podporovat Gorbačovovy reformy nápadně připomínající pražské jaro, osobně ale s nimi nesouhlasili. Byli to právě oni, kteří normalizací zadusili všechny snahy o demokratizaci socialismu.

Sovětský politik, generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov mezi Pražany na peší zóně u Jungmannova náměstí při své návštěvě v Praze 9. dubna 1987. Foto: ČTK
Sovětský politik, generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov mezi Pražany na peší zóně u Jungmannova náměstí při své návštěvě v Praze 9. dubna 1987. Foto: ČTK

Této situace využil disent, jak vzpomínal chartista Tomáš Hradilek: „Oslovila nás úvaha Václava Havla, že doba začíná být zralá a že zásadní společenskou změnu mohou způsobit i nečekané sněhové kuličky, které na sebe nabalí lavinu.“

Spolu s dalším severomoravským chartistou Rudolfem Berezou se proto rozhodli veřejně občansky vystoupit, jak nabádal dokument Slovo ke spoluobčanům vydaný k 10. výročí Charty v roce 1987.

Perestrojka v Československu

„Když se ti naši potentáti pořád oháněli perestrojkou a glasností, tak je přeci absurdní, aby v čele tohoho úsilí stála tatáž persona Gustáv Husák jako generální tajemník strany a jako prezident republiky, i když jsme samozřejmě věděli, že to je všechno pokrytectví z jejich strany.“

„Jakeši, Jakeši, nemáš skvrnu na pleši, bez tohoto znamení, se u nás nic nezmění,“ říkalo se mezi lidmi poté, co se v prosinci 1987 stal tajemníkem ÚV KSČ Milouš Jakeš.

„Tak jsme si řekli, že ho požádáme, aby odstoupil z funkce hlavy státu, protože do jeho stranické činnosti jsme mluvit nemohli. Dali jsme dohromady krátký dopis, který podepsalo nás pět dělníků ze severní Moravy. A v tom otevřeném dopise jsme ho požádali, že jestli to myslí s tou perestrojkou vážně, že je žádoucí, aby jako symbol předchozího období odstoupil z funkce hlavy státu.“

O dopise vysílaly všechny zahraniční rozhlasové stanice, které měli v 80. letech ohromnou poslechovost. „Mělo to ohromný ohlas, lidé se o tom normálně bavili v hromadné dopravě. Prostě, skutečně to bylo drzé a nečekané a zapůsobilo to. A my jsme si řekli, že nestačí jen text, ale že musíme udělat praktický čin.“

Na prvomájové oslavě v Olomouci roztáhli opět s Rudolfem Berezou pár metrů od tribuny s komunistickými představiteli transparent s nápisem „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.

Transparent na prvomájové oslavě v Olomouci v roce 1987. Foto: Paměť národa
Transparent na prvomájové oslavě v Olomouci v roce 1987. Foto: Paměť národa

„To byl nápad Rudy Berezy, že bysme měli jít na olomouckého prvního máje a vytáhnout tam nějaký transparent. Ruda navrhoval: ,Zdravíme sovětskou perestrojku‘, nebo něco takového. Já jsem se toho nejprve polekal, ale pak jsem si řekl, že ano, ale ne že žádná perestrojka a dovolávání se vývoje v Sovětském svazu. Tak jsme vytvořili tuhle větu.“Kolem nich procházel prvomájový olomoucký průvod, a trvalo dvacet minut, než byli zatčeni, následovalo však brzké propuštění, doba pomalu tála.

V roce 1988 Sovětský svaz oznámil, že opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách. Sovětský blok se začal drolit a v roce 1989 se rozpadl úplně.

JSME RÁDI, ŽE JSTE DOČETLI NÁŠ ČLÁNEK! Připravila ho redakce Magazínu Paměti národa s využitím vzpomínek pamětníků ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje nezisková organizace Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Budeme vděční pokud nás podpoříte drobnou částkou i Vy na podporte.pametnaroda.cz. Děkujeme!