Paměť národa protestuje proti bezpráví páchanému proti novinářům v Bělorusku a občanům, kteří pokojně protestují. Cítíme zoufalství z toho, jak země EU jednají pomalu a nedůrazně. Jsme pobouřeni z posledních událostí, kdy běloruské a ruské tajné služby zatkly novináře Ramana Pratasieviče.
Na náměstí Interbrigády v pražském Bubenči se 9. května 1980 odehrála velká sláva. Soudruzi slavili 35. výročí osvobození Československa sovětskou armádou. Při té příležitosti zde odhalili pomník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Jak bývalo tehdy u podobných ceremonií zvykem, veřejnost přijala událost vlažně.
Na Kubě končí éra bratrů Castrových. Bratr Fidela Castra Raúl předal vedení Kubánské komunistické strany mladší generaci. Přinášíme vzpomínky Kubánců na Fidela Castra z Paměti národa.
V každé době má smysl věřit, že všechno dobře dopadne, je vzkaz pamětníků v televizních spotech Paměti národa. Představují válečného veterána Jiřího Pavla Kafku, přeživší holokaustu Annu Hyndrákovou a politického vězně Jiřího Lukšíčka.
Den svobody je neoficiálním běloruským svátkem, který připomíná vyhlášení Běloruské lidové republiky v roce 1918. Prezident Alexander Lukašenko tento svátek neuznává, oslavy považuje za demonstrace a každoročně je tvrdě rozhání.
Jeřábnice, traktoristky, hrdinky socialistické práce. Komunistický režim se tvářil, že zrovnoprávnil ženy tím, že je nahnal do zaměstnání. Realita ale byla úplně jiná: nižší platy a všudypřítomná diskriminace.
Sezení s rukama za zády, dvojky za úpravu, hesla na nástěnkách, cvičení v plynových maskách a upřednostňování technických oborů. Takové vzpomínky se vybavují pamětníkům na školní výuku v 70. a 80. letech.
Právě teď umírá šest mladých lidí (umělců, spisovatelů, básnířek) uprostřed komunistické Kuby v Havaně. Dvě ženy a čtyři muži. Trpí za svobodu slova, za občanskou svobodu. Někteří z nich svůj příběh vyprávěli pro Paměť národa.
„Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba, která to odpálila, ale musím říct, že my jako organizátoři jsme s tím nepočítali,“ uvedla Monika MacDonagh Pajerová, jedna z organizátorů studentského shromáždění na Albertově.
Alžběta Vargová zapisovala jména popravených nacisty, Jarmila Weinbergerová zachraňovala životy v Terezíně, Leonid Dohovič putoval jako čtrnáctiletý do gulagu, Hana Truncová strávila přes osm let ve vězení z politických důvodů, Květoslava Bartoňová zachránila 45 dětí ze slovenského Údolí smrti.