Zprávy o tom, že Češi vědí o hladovce kubánských disidentů, se dostaly na Kubu. Luis Manuel Otero chytil druhý dech, Maikel na tom byl ráno hodně zle, takže ho jeho žena přemluvila, aby vzdal zákaz tekutin a držel jen hladovku o vodě. Ke stejnému rozhodnutí po sedmi dnech došel i Luis Manuel a posílá vzkaz.
Je za námi deset dní násilí, týrání a pronásledování. V průběhu hladovky, která zahrnuje i zákaz příjmu tekutin, jsem spal na matraci, což je oproti mým přátelům, kteří spí přímo na zemi, úplný luxus. Dnes jsem se probudil s touhou tvořit, s touhou žít. Po více než týdnu pod jednou střechou mi všichni ti, kteří jsou pro mě rodinou a mým nejbližším okolím, dali důvod žít. Je zapotřebí oslavovat div stvoření. Láska a mírumilovné soužití mezi rovnými musí prorůstat Kubou každým dnem víc a víc.
Během této doby se tady, na adrese Damas 955 v Havaně, sžili všichni ti, kteří si byli původně úplně cizí. Byl slyšet smích i křik, ale vždy v souladu s naším nádherným společenstvím. Naši přátelé, kteří se o nás tam venku strachují, nám dodávají sílu každou vteřinou. Můj život získal na hodnotě právě od těchto lidí, protože pro mě vlastně hranice mezi životem a smrtí neexistuje.
Dnes jsem se probudil s novou myšlenkou: jsme stavební kameny šachovnice, jsme hybateli změn. Režim hraje s posledními pár pěšáky a jejich násilnost, nenávist a mačismus už jsou na pokraji sil. Uvědomil jsem si, že když budeme nadále hrát tuhle hru na alfa samce, nedojdeme nikam jinam než k ještě hlubší nenávisti – k té nenávisti, která je součástí Kuby už po dlouhá desetiletí. Kdybych zemřel, tenhle pocit by se linul především tou generací, kterou prozatím daleko méně zasáhla nenávist a boj mezi státní mocí a jednotlivci než všechny generace předchozí.
Pokračuji v hladovce, ale rozhodl jsem se začít přijímat vodu. Pokračuji ve svém boji za svobodu Denise [Solíse] a za všechny své souputníky vězněné a týrané upadajícím [kubánským] režimem. Pokud mě nakonec navštíví zubatá, tak ať přijde po cestě lásky, a ne po cestě nenávisti. Nacházíme se u brány ke svobodě, blahobytu a lásce, vidím to úplně jasně a každým dnem blíž. Jsme naživu a jsme spojeni víc než jindy.